Podle Libora Roučka bylo již za poslední půlstoletí globálních hrozeb mnoho, hrozila nukleární konfrontace a jaderná hrozba hrozí dodnes, protože ne nad všemi jadernými zbraněmi je dostatečná kontrola. Zmínil i další globální rizika: „Pro Evropu už začíná být velký problém, že ve světě žije již přes sedm miliard lidí a ti v tomto množství vytvářejí novou dynamiku; vznikají pak hrozby ekonomického, vojenského nebo demografického rázu. V Evropě totiž populace stagnuje a v současné podobě uprchlické krize už vidíme tlaky a výzvy, které nás do budoucna čekají.“

Podle Libora Roučka vše zhoršuje špatně vedená politika – a zejména Amerika udělala od doby George Bushe po Obamu velkou řadu chyb. „Začalo to válkou v Iráku, která destabilizovala celý region, problémem je i Írán, trvale působí izraelsko-palestinský konflikt, pak se přidalo arabské jaro a nyní vidíme výraznou nestabilitu,“ popsal situaci Libor Rouček, který v globálním měřítku pro Západ vidí ještě jednu výzvu – Rusko, které po pádu komunismu vyvolávalo naděje, že se vydá cestou západních zemí a spolupráce, ale nakonec se ruská společnost a politika ocitla v režimu vymezování vůči Západu.

Pokud jde o naděje a to, co by měl Západ dělat, vidí Libor Rouček cestu ve společném postupu zemí EU, který ale zatím nemá efektivní mechanismy. „Máme k ochraně hranic agenturu Frontex, která není schopná ochránit vnější hranici, nemáme společné evropské azylové právo a výsledkem je chaos a to, že Evropa jako celek ani jednotlivé státy nejsou schopny řešit situaci. Naděje spočívá v tom, že si to uvědomíme a začneme řešit. A Česká republika by v tom měla hrát aktivnější a konstruktivnější roli. Neděje se to a nedělo se ani za vlád ODS. Prezident sice tvrdí, že je proevropský, ale zatím jen vyvěsil vlajku, ještě než nad Hradem zavlály trenýrky,“ řekl Libor Rouček.

Kolář: Putin sjednocuje Evropu

Petr Kolář si na úvod posteskl nad tím, že se ve světě liberálně demokratického systému jakoby ztrácelo ponětí o tom, na čem stojí. „Pleteme si individuální svobody a hodnotu každého občana s výdobytky, které nám tento systém nabízí. Když mluvíme o hodnotách, mluvíme o trvalém růstu, dotacích, subvencích apod., ale nechceme si připustit, že budeme muset do naší budoucnosti také něco investovat. A nejen finančně, ale třeba i to, že jednou budeme vyzváni náš systém bránit i se zbraní v ruce,“ kritizoval současnost Petr Kolář. Ptal se také například, zda jsme připraveni čelit rizikům a zda jsme nezapomněli na naše dějiny a poučení z nich. Připomněl i prezidenta Masaryka, který říkal, že demokracie je hlavně diskuze. Západní liberální demokratický systém je podle Petra Koláře postaven na pluralitě a má-li někdo jiný názor, neměl by být ukřičen. „Když mluvíme o obraně těchto hodnot, je otázkou, zda jsme dnes ve stavu se sjednotit a dohodnout, co to pro nás ty největší hodnoty vlastně jsou a co pro ně máme dělat. Ten problém vidíme uvnitř Evropské unie, ale nyní se – naštěstí díky panu Putinovi – povedlo něco téměř neuvěřitelného, tedy to, že jsme se sjednotili a dohodli na sankčním režimu a dokonce jej dodržujeme. Nebýt Putina, asi bychom to nedokázali,“ konstatoval Kolář.

Kolář: Ohrožují nás užiteční idioti

Kolář zmínil i uprchlickou krizi a hodnoty, jež Evropa společně dlouho vytvářela. „Najednou jakoby schengenské dohody a dublinské protokoly neplatily. Dělá se vše jinak, než bylo dohodnuto, a nechybí invektivy a vzájemné osočování. A v případě Sýrie jako bychom zase běželi za vozem, jako bychom přenechali iniciativu někomu jinému. Prezident Ruské federace o něco požádá, Rada federace jej jednomyslně podpoří a on ještě ten den zahájí letecké útoky a ostřelování, a přitom nehledí na to, jaké jsou ztráty mezi civilisty. A jeho ministr zahraničí se nám směje do očí, když říká, že Rusko bojuje proti teroristům, a přitom vidíme, že bojují proti veškeré protiasadovské opozici,“ kritizoval ruskou politiku exdiplomat Kolář, podle nějž u nás „spousta putinovských užitečných idiotů“ tomu nejen věří, ale ještě v tom Putina podporuje.

„Z toho všeho vyplývá, že největší hrozbou pro naši civilizaci jsme my sami, nepřítel v nás, naše nejistota, nejednota a relativizace hodnot, na kterých je naše civilizace postavena. Máme prezidenta, který v čínské televizi řekne, že tam nepřijel mluvit o lidských právech, ale že se přijel učit, jak stabilizovat společnost, a my nejsme schopni impeachmentu, abychom ho za to jako za projev vlastizrady odstranili. To, že se začíná chovat jako užitečný idiot pana Putina, vnímám jako ohrožení bezpečnosti tohoto státu, skoro jako velezradu,“ zaútočil na prezidenta Zemana Petr Kolář. Z těch hrozeb ale podle něj vyplývá i největší naděje, která je v tom, že si to stále více lidí uvědomuje a cítí se povinováno s tím něco dělat, že jsou vyprovokováni „užitečnými idioty“ a cítí se tím uraženi.

Rouček: Vyvážet demokracii nemá smysl, pomoci ale lze

Z řad studentských diskutérů vyšla i otázka na globální riziko týkající se ekologie. Libor Rouček řekl, že sice není ekologický fanatik, ale v ekologii a hlavně v globálním oteplování vidí velký problém. „Západní demokracie si to uvědomují, problémy jsou vážné a zodpovědné státy by s tím měly něco dělat. Příští měsíc se v Paříži uskuteční velmi důležitá konference. A dokonce i Čína už přichází s návrhy a dokonce i závazky, jak věci řešit, protože vidí, že jinak to nepůjde. Věřím, že k dohodě dojde,“ řekl Libor Rouček. Vrátil se pak k tématu bezpečnostních rizik a kritizoval častý přístup, kdy se stále uvažuje v dimenzích studené války, kdy byl Sovětský svaz na jedné a USA na druhé straně. „Rozpadem bipolárního světa se rozpadla i tato představa a najednou jsme v úplně jiném paradigmatu. Rusko nemá vliv jako měl Sovětský svaz, a ani USA nemají ten vliv, jaký měly v 50. a 60. letech,“ řekl Rouček, podle nějž tvoří ve světě většinu států autoritářské režimy a nelze tam vybudovat liberální demokracii se všemi západními atributy, což ukázalo i arabské jaro. Nemá smysl vyvážet demokracii. Pomáhat ovšem Západ těmto zemím může, nelze tam ale zavádět něco, na co tyto společnosti nejsou připravené, což byl podle Roučka i problém americké invaze do Iráku.

Rouček: Najít rovnováhu mezi vlnou imigrace a řízeným přistěhovalectvím

Jedna z diskutujících se pak v souvislosti s uprchlickou krizí panelistů zeptala, jak ochránit hranici před imigrační vlnou a zda by Evropě pomohlo k lepší ochraně vnější hranice přijmout západobalkánské státy. Podle Libora Roučka je naše morální povinnost Balkáncům na cestě do Evropské unie pomoci. „Je to projekt na dlouhou dobu a bohužel se v současné uprchlické krizi odsouvá. Ale pokud chceme, aby EU měla vnější hranici, měla by vést právě za těmi balkánskými státy. Když se podíváme do Srbska, které bylo téměř dvacet let izolováno, vidíme, že si Srbové vedou v této krizi úžasně. Jejich zemí prošlo 240 tisíc uprchlíků a Srbové to zvládli důstojně, bez xenofobie a rasismu,“ pochválil Srbsko Libor Rouček. Problémem ale podle něj je, že v Evropě ve věci uprchlíků panuje chaos, a jeden z problémů je i v tom, že konkrétně Německo uprchlíky de facto pozvalo. A ti, kteří původně byli v zemích okolo Sýrie, se pak dali do pohybu. „Druhým extrémem je Maďarsko. My se ale musíme krok za krokem dostat do stavu, kdy upevníme vnější hranici. Od toho státy vznikly, a proto mají hranice, jde o jejich bezpečnost,“ řekl Rouček.

Rouček: Česko by mělo přijímat padesát tisíc uprchlíků ročně

V imigraci ale nevidí jen nebezpečí. „Pokud Němci nebudou mít přírůstek z přistěhovalectví asi čtyři sta tisíc lidí ročně, poklesne jejich populace z dnešního stavu na sedmdesát milionů obyvatel. To platí analogicky i pro nás. My jsme na tom podobně a naše populace stárne. Bez toho, abychom přijali čtyřicet nebo padesát tisíc migrantů ročně, budeme vymírat. Rakousko už to dělá čtyřicet let, každý rok přijme až šedesát tisíc cizinců a díky tomu si drží stabilní počet obyvatel. V Evropě nyní musíme najít rovnováhu mezi nezvládnutelnou vlnou a chaosem a řízeným přistěhovalectvím.

Podle Petra Koláře by politici měli přijít s vizí pro podporu západního Balkánu. „Z hlediska našeho dlouhodobého strategického zájmu je to totiž potřeba. Ale nejen pro Balkán, ale pro Ukrajinu, mělo by se tam mnohem masivněji investovat a brát to jako investici do naší budoucnosti. Marshallův plán byl také drahý, ale vyplatilo se to, dlouhodobá strategická investice do budoucnosti se vyplatí,“ řekl Petr Kolář.

V závěru se diskutovalo o nadějích. Ty Libor Rouček vidí ve vzdělávání, výchově k demokracii a záruce lidských práv, právního státu a pluralitní demokracie. „Když tyto vlastnosti budeme mít zažité, jak je dnes má zažité německá společnost, se všemi výzvami si demokraticky poradíme,“ řekl v závěru panelové diskuze Libor Rouček.