Demonstrace za justici, proti Marii Benešové a hlavně Andreji Babišovi se 28. května 2019 sešla poprvé i v Jablonci na Mírovém náměstí před místní radnicí. Za mírného poprchávání první promluvil po osmnácté hodině fotograf Zbyněk Cincibus. „Jsem Jablonečan a mám toho taky dost. Vždycky v historii lidstva to fungovalo, že lidi mají právo se sejít a probrat to. Andrej Babiš si musí uvědomit, že ne on vládne nám. My jsme tady doma, my si tu budeme rozhodovat, co je a co není možné. Absolutně Milion chvilek pro demokracii nenapadá demokratické volby. Ale morální hledisko je tak šílené, že když dneska vyjedeme za hranice, tak jsem takhle maličkej. Co jsme to tu dopustili, že si tu někdo může dělat, co ho napadne,“ uvedl a přítomné vyzval, aby podepsali petici za odstoupení premiéra. 

Naprostý úpadek morálky v nejvyšších vrstvách. Už je toho dost

Vystoupil též šperkař a výtvarník Martin J. Pouzar.  „Za poslední roky jsme svědky děsivého úpadku úrovně lidí na vládnoucích místech. Jsem přesvědčen, že naprostý úpadek morálky v nejvyšších vrstvách se nedá oddělit od postupného morálního rozkladu celé naší společnosti. Stalo se přijatelné a tolerované pro naše politiky, aby lhali a podváděli. Vznikla téměř všudypřítomná kultura sobectví a chtivosti po penězích a moci. Z vlastní zkušenosti vím, že tento trend pronikl i na vedoucí pozice na úrovni krajů a měst napříč institucemi. Slušnost vystřídal zájem pouze o svůj prospěch a blahobyt bez ohledu na výsledky a na ostatní,“ konstatoval s tím, že každý člověk v této zemi může mít dojem, že když se bude chovat jako oni, kterým vše prochází, nemůže se ani jemu nic stát. „Naopak. Tohle se ve společnosti sluší a patří. jen tak mohu obstát a být úspěšný. To je ale omyl,“ domníval se. „Nechci žít ve společnosti, kde budeme muset jako rodiče svým dětem neustále vysvětlovat, co všechno je správné a co není. Chtěl bych opět žít ve společnosti, kde základní pravidla slušnosti a cti budou samozřejmá. Tohle je vysněný stav nás všech, co jsme se tu sešli. To, co se dnes děje, je už moc. Máme toho už opravdu dost,“ prozradil.

Poté ještě přečetl projev jabloneckého básníka a prozaika Josefa Straky. „Věci opravdu dospěly až příliš daleko. A dospět tam úplně nemusely. Mám pocit, že mnohé začalo někde v polovině devadesátých let, v ne úplně morálně čistém průběhu privatizace, přes propojení šíbrů a mafiánů v rámci takzvané opoziční smlouvy, přes chvilkové záškuby navracení se k původním ideálům občanské společnosti až k dnešnímu neutěšenému stavu, kdy vše špatné, čím jsme si prošli v posledních třiceti letech, se propojilo a navíc je dirigované člověkem s minulostí spolupracovníka a exponenta minulého režimu,“ napsal Straka a pokračoval. „Byznys, který se stal určujícím a skoro až vševykládajícím fenoménem, společně s firemní kulturou a firemní příslušností v posledních pětadvaceti letech. A tak se jednoho dne zjevil člověk, který se ke své firmě dostane nezákonným převzetím, machinacemi a v posledních letech zneužíváním evropských dotací a nyní též vytěžováním peněz pro svůj Agrofert z rozpočtu České republiky, tedy z našich daní,“ vychrlil ostrá obvinění. „Je logické, že člověk, který takto usilovně maká a dělá vše pro firmu a někdo se ho pokusí zastavit a vznese proti němu a jeho Agrofertu obvinění, že musí začít neprodleně jednat. Dosadí svou ministryni spravedlnosti, od které očekává, že obvinění zastaví, nebo je alespoň pozdrží do té doby, až to nebude tak žhavé. Než lidé trochu zapomenou,“ domníval se.