Bořek Šípek je vedle svých sklářských artefaktů autorem i rozličných kusů nábytků, které uplatnil mimo jiné i na Pražském hradě. Stál i za podobou Laviček Václava Havla, které v posledních letech vyrostly na řadě míst po celém světě.

Navrhoval vázy i kliky u dveří

Vedle domů Šípek navrhoval vázy, jídelní servisy, ale třeba i kliky u dveří. Během své kariéry spolupracoval i se světovými designérskými firmami. Ve světě se prosadil natolik, že v jeho jméně už všude píší správně háčky i čárky.

Šípek vystudoval nábytkový design na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze. Architekturu absolvoval až po své emigraci do Německa v Hamburku. Později studoval i filozofii, která ovlivnila jeho architektonické myšlení. Poprvé na sebe upozornil krátce po třicítce skleněným domem v Hamburku, který navrhl pro sestru. Vhodnější půdu pro své myšlenky však našel v Nizozemsku, kde si v roce 1983 otevřel architektonické a designérské studio.

Dílo architekta Bořka Šípka nikdy nepostrádalo jasně rozpoznatelný rukopis, ale ani pořádnou dávku hravosti a vtipu. Umělec, který za úřadování Václava Havla ovlivnil podobu Pražského hradu, spolupracoval během kariéry i se světovými designérskými firmami. Dnes Šípek po těžké nemoci zemřel, bylo mu 66 let.

Po sovětské okupaci emigroval

Šípek, který po srpnu 1968 emigroval, se už během let v exilu vypracoval mezi designérskou a architektonickou špičku. Více než architekta jej ale lidé vnímali jako sklářského výtvarníka a designéra váz, porcelánu a dalších artefaktů. Bořek Šípek byl ostatně mužem mnoha zájmů a profesí, své znalosti však rád předával i jiným. Vyučoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, na vysoké škole ve Vídni, později byl profesorem a děkanem Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci.

V českém prostředí se Šípek proslavil hlavně jako „dvorní architekt“ prezidenta Václava Havla, podle jeho návrhu vznikly například markýzy nad vstupy do Obrazárny Pražského hradu i hradních kanceláří. S Havlem pojilo Šípka osobní přátelství, loni v říjnu například představil vázu Neuchopitelný šípek, kterou pro něj Václav Havel před lety osobně navrhl. Architektovo působení nejen na Pražském hradě mělo samozřejmě i své kritiky.

„Nestydím se za nic, co jsem doposud vytvořil,“ tvrdil ovšem Bořek Šípek, který zrekonstruoval a „přešípkovatěl“ i Havlovu vilu. Jeho osobitý styl, pro někoho možná plný manýr, byl někdy označován za novobarokní sloh. „Mně nejde o barokní tvary, ale spíš o ‚barokní‘ přístup ke světu,“ uváděl sám Šípek, který svůj styl raději označoval jako „fusion“ (fúzi), míchání stylů, určitou hravost i humor. „Nechci dělat to, co frčí momentálně teď, ale to, co teprve frčet bude,“ vyznal kdysi.