„Média, která tu zastupujeme, se nedostávají do kolize se svobodou projevu,“ pronesla s vážnou tváří Nora Fridrichová a popsala, jak k mazání na sociálních sítích přistupuje Česká televize. Ta ze svého facebookového i twitterového profilu maže příspěvky vulgární, nenávistné, rasistické, ale i příspěvky, které odkazují na „dezinformační platformy“, jak nemaistreamová média Fridrichová nazvala. „Diskusi hlídáme s odkazem na kodex,“ řekla Fridrichová s odvoláním na Kodex České televize. „To co je dnes na sociálních sítích problémem, není moderace diskusí, ale to, co se tam odehrává v rámci výkladu alternativních pravd nebo v rámci šíření různých konspiračních, dezinformačních teorií. Debata, ke které společnost spěje, je regulace tohoto,“ řekla Fridrichová a dodala, že konspirační a dezinformační teorie už mají dopady i na volby nebo referenda.

Uspěla námitka moderátora diskuse Aleše Rozehnala, že tím redakce České televize určuje nejen to, které příspěvky na sociálních sítích jsou rasistické, ale začnou určovat i to, která média jsou dezinformační a která jen předkládají alternativní pohled na věc. „Kdo rozhodne, že jsou dezinformační, kdo rozhodne, že se nejedná pouze o názory, které nejsou přijímány většinovou společností?“ ptal se moderátor.

Slova se ujal Martin Veselovský. Vyjádřil souhlas s tím, že pravidla pro mazání a blokování na Facebooku a Twitteru nejsou vůbec jasná, alespoň pro něj osobně. „Hluboce nesouhlasím s tím, že velký úkol bude něco činit s dezinformačními weby. Je to strašný úhel pohledu, navíc proměnlivý v čase, dát někomu razítko, že to je dezinformační web, to je za mě hrozně komplikovaná disciplína, u které bych nechtěl být,“ řekl Veselovský.

Jindřich Šídlo se přiznal, že i pro něj jsou algoritmy sociálních sítí nepochopitelné. „Pokud může mít na Twitteru svůj účet Tálibán, tak proč ho tam nemůže mít Donald Trump, obě strany jednají s Rusy, tak by tam snad mohly být obě,“ ošil se Šídlo nad tím, že Donald Trump, bývalý prezident USA, má už téměř rok zablokované účty na Twitteru i na Facebooku, zatímco vládci Afghánistánu, kteří vyznávají radikální islám, jsou na sociálních sítích aktivní a nezablokovaní.

„Vzestup a zneužitelnost sociálních sítí souvisí s úpadkem klasických médií, vytváří tak nový svět, v kterém my se učíme orientovat,“ řekl Šídlo a dodal, že to sleduje v přímém přenosu, protože se pohybuje v médiích už dvě desetiletí a má tedy srovnání. „Jsem opatrný dávat někomu razítko dezinformátora, zvláště když by takové seznamy mělo dělat Ministerstvo vnitra pod vedením Chovance nebo Hamáčka, tak jsem z toho hned na dvakrát nervózní,“ vyděsil se Šídlo ministrů vnitra za ČSSD a zkonstatoval, že podle něho jsou nejnebezpečnější v šíření dezinformací řetězové e-maily.

V tu chvíli se chtěl slova ujmout Dan Vávra, zakladatel iniciativy Společnost pro obranu svobody projevu, ale skočil mu do toho Veselovský s poznámkou. Řekl, že si zrovna dopisuje na Twitteru s Tonyou Graves o pořadu StarDance, kde Tonya Graves označila pořad za rasistický, protože tam vystupující tančili na skladbu Thriller Michaela Jacksona a tanečníci měli namalované obličeje na černochy. Podle Tonyi Graves je to rasismus, protože tanečník měl namalovaný takzvaný blackface, nad čímž se Veselovský rozčílil a pravil, že to rasismus není. Obzvláště, když tanečník ve StarDance blackface namalovaný neměl. Blackface je na černo namalovaná tvář imitující černochy. Na počátku 20. století často užívaný v divadle i v němém filmu, dnes označovaný za vrcholný projev rasismu.

Toho se chytil Dan Vávra. „Blackface to není, jen když to dělá Justin Trudeau.“ Narážel tak na kauzu kanadského liberálního premiéra, jehož fotka ze studentských let, kdy na maškarní ples vyrazil právě s namalovaným blackface, se prohnala médii, ale Trudeau setrval v úřadu. Vávra poznamenal, že Trudeau si dál hřeje polívčičku na premiérském postu, ale za podobné fotky staré i 40 let už bylo sestřeleno několik amerických republikánských politiků. Vávra tím poukázal na dvojí metr, který se ve společnosti uplatňuje.

A pak se Vávra rozjel ve velké stylu. Okamžitě se pustil do Jindřicha Šídla a jeho tvrzení, že nejnebezpečnější jsou řetězové e-maily. Vávra se ptal, kde jsou? On, který je označovaný za proruského trolla, putinovce i trumpovce, dezinformátora, nikdy žádný řetězový e-mail nedostal. A to ani do spamového koše. Ptal se, kolik jich je, jak reálně ovlivňují společnost, kde je jejich monitoring. A poznamenal, že na řetězové e-maily se ptal v diskusi Bohumila Kartouse, který se pyšní tím, že je monitoruje, a ani on nebyl schopný odpovědět. „Vím, že jsem na seznamu podporovaných osob dezinformační scénou, který sestavují tzv. ‚čeští elfové‘, kteří podle slov pana Kartouse žádné seznamy nesestavují.“

„V roce 1996 byly volby, žádný internet nebyl, řetězové e-maily už vůbec ne, 23 % hlasů dostaly podle některých kritérií extremistické strany – sládkovci, komunisti, Důchodci za životní jistoty, já tam zařadil i Zelený, ale ti měli 0,6 %… ale objektivně extremistické strany dostaly 18 %, když pominu moje preference. Při posledních volbách dostaly extremistické strany 13 nebo 14 %. Tenkrát žádné řetězové e-maily nebyly, takže jsme na tom lépe,“ řekl Dan Vávra. A dodal, že na Facebooku, když se sdílí hoax, tak je velká pravděpodobnost, že ho někdo začne vyvracet nebo zpochybňovat, kdežto když si tři podobně smýšlející jedinci nějaký hoax či nesmysl říkají mezi sebou, není tam nikdo, kdo by jim jejich názor naboural novým pohledem na věc.