Elektrárna na střední Ukrajině utrpěla vážné škody po ruském raketovém útoku v květnu. Když 41letý operátor Dmytro poprvé spatřil trosky haly o velikosti dvou fotbalových hřišť, kde kdysi stála parní turbína, byl hluboce otřesen. S více než 700 pracovníky se okamžitě pustil do oprav a rekonstrukce, které byly nutné k zajištění energetického provozu. Podobné scénáře se nyní odehrávají po celé Ukrajině, kde se lidé snaží obnovit poškozený energetický systém, jehož výrobní kapacita klesla o polovinu, informuje zpravodajský server POLITICO.

Ukrajina je na tom s kapacitou výroby elektřiny vůbec nejhůře od začátku ruské invaze. Začátkem roku 2022 byla výrobní kapacita Ukrajiny na 37,6 gigawattu, v létě 2024 už je to pouze 12,1 gigawattu.

Situace je vážná, protože Ukrajina zůstává do značné míry závislá pouze na své jaderné infrastruktuře, která je však nechráněná před dalšími útoky. Prezident Volodymyr Zelenskyj již jednou varoval před možnou jadernou katastrofou během svého projevu ve Valném shromáždění OSN, informoval koncem září deník The Hill. Ukrajinský prezident upozornil na ruské útoky na jaderné elektrárny s tím, že Rusko i shromažďuje podrobné snímky a informace o této infrastruktuře, přičemž se připravuje na další potenciální útoky.

Odborníci varují, že v důsledku nedostatku energie může dojít k přídělům elektřiny, a lidé by tak mohli zůstat bez proudu po většinu dne. Oleksandr Charčenko, vládní poradce pro energetiku, uvedl, že pokud dojde k ochlazení a pokračujícím ruským útokům, výpadky proudu mohou trvat až 20 hodin denně. To by znamenalo nefunkční domácí topení, zastavené továrny a další humanitární krizi.

Ukrajina se obává, že Rusko cílí na jadernou infrastrukturu, která v současnosti zajišťuje 60 % veškeré elektřiny v zemi. V nejhorším případě, pokud by jaderné elektrárny utrpěly vážné škody a teploty klesly pod minus 10 °C, by mohly být výpadky proudu devastující.

„Očekáváme ... velmi krutou zimu,“ řekl pro POLITICO jeden z vysokých představitelů Spojených států amerických. „Lidé budou umírat ve svých domovech, protože Rusko likviduje energetickou infrastrukturu.“

Důsledky by mohly být ničivé, a to nejen kvůli výpadkům elektřiny. Pokud by došlo k masivnímu omezení tepla a energií, mnoho lidí by muselo hledat útočiště v zahraničí, což by vytvořilo další migrační vlnu směřující do Evropy. Ukrajina trpí též nedostatkem plynu, protože západní společnosti kvůli bezpečnostním obavám a nízké atraktivitě investic nechtějí dodávat plyn, uvedla expertka na východoevropské energetické trhy Aura Sabadusová.

„Mám velké obavy,“ řekla Viktorija Grybová, nezávislá ukrajinská poslankyně vedoucí parlamentní podvýbor pro energetickou bezpečnost. „Situace je opravdu kritická a doufám, že nám mezinárodní partneři ... poskytnou pomoc co nejdříve.“

Ukrajina se pokouší zabránit těmto katastrofálním následkům různými opatřeními. Vláda už v dubnu nařídila energetickým firmám zavést bezpečnostní opatření na ochranu zařízení na výrobu energie, jako jsou pytle s pískem nebo betonové kryty. Podle Charčenka tato obrana funguje proti bezpilotním letounům a některým raketám, neobstojí však proti zásahu řízenými střelami. Například ukrajinská společnost Energoatom začala s uzavíráním smluv na ochranu teprve koncem září. Obrana proto dle Charčenka „absolutně nebude“ na zimu připravena v čas.

Ukrajina a Rusko rovněž vedou předběžná jednání o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Kyjev se snaží obnovit rozhovory, které v srpnu přerušila ukrajinská invaze do Kurska, a nyní se diskuse zaměřují na ochranu energetických zařízení. Vysoký ukrajinský představitel potvrdil, že obě strany v posledních týdnech omezily vzájemné útoky na energetická zařízení, informuje deník Financial Times.

Dmytro a další pracovníci elektráren tak pokračují v opravách, ale kvůli nedostatku náhradních dílů je nepravděpodobné, že by se vše stihlo. Energetické společenství (Energy Community) doufá, že do konce roku získá od západních vlád a soukromých dárců finanční prostředky ve výši 1 miliardy eur, chce do zimy obnovit 3 gigawatty elektrické kapacity. Pomoc přichází pomalu a stále není jisté, zda bude dostačující. Nejvíce zatím přispělo do fondu Energetické společnosti Německo, a to částkou téměř 220 milionů eur.