Elektrárna na střední Ukrajině utrpěla vážné škody po ruském raketovém útoku v květnu. Když 41letý operátor Dmytro poprvé spatřil trosky haly o velikosti dvou fotbalových hřišť, kde kdysi stála parní turbína, byl hluboce otřesen. S více než 700 pracovníky se okamžitě pustil do oprav a rekonstrukce, které byly nutné k zajištění energetického provozu. Podobné scénáře se nyní odehrávají po celé Ukrajině, kde se lidé snaží obnovit poškozený energetický systém, jehož výrobní kapacita klesla o polovinu, informuje zpravodajský server POLITICO.

Ukrajina je na tom s kapacitou výroby elektřiny vůbec nejhůře od začátku ruské invaze. Začátkem roku 2022 byla výrobní kapacita Ukrajiny na 37,6 gigawattu, v létě 2024 už je to pouze 12,1 gigawattu.

Situace je vážná, protože Ukrajina zůstává do značné míry závislá pouze na své jaderné infrastruktuře, která je však nechráněná před dalšími útoky. Prezident Volodymyr Zelenskyj již jednou varoval před možnou jadernou katastrofou během svého projevu ve Valném shromáždění OSN, informoval koncem září deník The Hill. Ukrajinský prezident upozornil na ruské útoky na jaderné elektrárny s tím, že Rusko i shromažďuje podrobné snímky a informace o této infrastruktuře, přičemž se připravuje na další potenciální útoky.

Odborníci varují, že v důsledku nedostatku energie může dojít k přídělům elektřiny, a lidé by tak mohli zůstat bez proudu po většinu dne. Oleksandr Charčenko, vládní poradce pro energetiku, uvedl, že pokud dojde k ochlazení a pokračujícím ruským útokům, výpadky proudu mohou trvat až 20 hodin denně. To by znamenalo nefunkční domácí topení, zastavené továrny a další humanitární krizi.

Ukrajina se obává, že Rusko cílí na jadernou infrastrukturu, která v současnosti zajišťuje 60 % veškeré elektřiny v zemi. V nejhorším případě, pokud by jaderné elektrárny utrpěly vážné škody a teploty klesly pod minus 10 °C, by mohly být výpadky proudu devastující.