Přejmenovávání ulic není v Praze ničím výjimečným – děje se tak již několik stovek let, někdy kvůli lepší orientaci v souvislosti s minulým rozšiřováním hranic města, jindy kvůli změně politických režimů. Najdou se však i výjimky, jako je ulice Celetná, jež se nikdy nepřejmenovala. A ulice Spálená – ta své jméno dostala poté, co ulice původně zvaná Flašnéřská na jejím místě za krále Vladislava Jagellonského vyhořela.
Velmi početnou vlnu přejmenovávání místních názvů naše metropole zažila během německé okupace. „Přišli Němci a zase se přejmenovávalo všechno, co souviselo s první republikou, s Masarykem, s Benešem, s Dohodou,“ shrnul emeritní ředitel Archivu hlavního města Prahy Václav Ledvinka.
Celý pořad můžete zhlédnout ZDE.
Pak ale s koncem války přišla jako vděk za osvobození snaha o pojmenování ulic po Rusech, ruských městech, ale i po komunistech z jiných zemí či po lídrech zemí, které nás osvobodily. Ledvinka v pořadu ČT „Z metropole“ shrnul, že při tomto dění došlo k porušení zásady nepojmenovávat ulice po žijících osobách. Svou ulici tak náhle měl sovětský vůdce Stalin, britský král Jiří VI. i americký prezident Franklin Delano Roosevelt.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: rak