Žižkovský radní rozjel kampaň k přejmenování Koněvovy ulice. Martyrium na úřadě za to prý stojí

14.05.2022 17:30 | On-line

Že přejmenovávání ulic v Praze není ničím ojedinělým, ukázal pořad ČT „Z metropole“, jenž zmapoval, jak se názvy ulic měnily v průběhu dějin a co by mohlo potkat až čtyři desítky ulic majících spojitosti s Ruskem. Podle emeritního ředitele Archivu hl. m. Prahy Václava Ledvinky u nich místopisná komise zdůvodnila, že mnohé „názvy nesouvisejí s Putinem“. Ubránit by se však už tak lehce nemusela Koněvova ulice na pražském Žižkově, proti čemuž protestují mnozí obyvatelé kvůli byrokratickým povinnostem. Radní Prahy 3 Pavel Křeček (STAN) by byl „tohle administrativní martyrium ochoten podstoupit“. Naznačil, koho jméno by mohla ulice nést.

Žižkovský radní rozjel kampaň k přejmenování Koněvovy ulice. Martyrium na úřadě za to prý stojí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Odstraněná socha maršála Koněva v pražských Dejvicích

Přejmenovávání ulic není v Praze ničím výjimečným – děje se tak již několik stovek let, někdy kvůli lepší orientaci v souvislosti s minulým rozšiřováním hranic města, jindy kvůli změně politických režimů. Najdou se však i výjimky, jako je ulice Celetná, jež se nikdy nepřejmenovala. A ulice Spálená – ta své jméno dostala poté, co ulice původně zvaná Flašnéřská na jejím místě za krále Vladislava Jagellonského vyhořela.

Velmi početnou vlnu přejmenovávání místních názvů naše metropole zažila během německé okupace. „Přišli Němci a zase se přejmenovávalo všechno, co souviselo s první republikou, s Masarykem, s Benešem, s Dohodou,“ shrnul emeritní ředitel Archivu hlavního města Prahy Václav Ledvinka.

Celý pořad můžete zhlédnout ZDE.

Pak ale s koncem války přišla jako vděk za osvobození snaha o pojmenování ulic po Rusech, ruských městech, ale i po komunistech z jiných zemí či po lídrech zemí, které nás osvobodily. Ledvinka v pořadu ČT „Z metropole“ shrnul, že při tomto dění došlo k porušení zásady nepojmenovávat ulice po žijících osobách. Svou ulici tak náhle měl sovětský vůdce Stalin, britský král Jiří VI. i americký prezident Franklin Delano Roosevelt.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

válka na Ukrajině

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: rak

Mgr. Róbert Šlachta byl položen dotaz

Vize

Dobrý den, zajímalo by mě, zda má vaše strana nějaké konkrétní návrhy třeba důchodové reformy nebo ekonomickou vizi, jak zlepšit naši životní úroveň? Zatím mi to přijde tak, že spíš jen kritizujete, ale s něčím vlastním nepřicházíte. Sice nemáte ve sněmovně zastoupení, ale pokud ho chcete mít, nemys...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Rozhodnou zbraně.“ Dugin, Mearsheimer a zlý konec Ukrajiny

20:15 „Rozhodnou zbraně.“ Dugin, Mearsheimer a zlý konec Ukrajiny

„Nebudou to mírová jednání, ale zbraně budou tím, co rozhodne,“ prohlásil, jak vidí ukončení konflik…