Fremrovi totiž dali senátoři důvěru navzdory pochybnostem kvůli kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988, v níž se na zmanipulované obžalobě podílela komunistická tajná policie. Tato kauza se vyhrotila otevřeným dopisem, který rozeslal médiím Alexander Eret, jenž byl v jejím rámci Fremrem odsouzen do vězení (psali jsme ZDE).

Fremr v tajných volbách získal hlasy 36 z 67 hlasujících členů horní parlamentní komory.

Fremr, který je soudcem od roku 1982, působil i jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu. V současnosti je místopředsedou Vrchního soudu v Praze. Je považován za respektovaného odborníka na trestní právo, v jeho prospěch hovoří zahraniční zkušenosti. Od října do listopadu 1989 byl Fremr členem tehdejší Komunistické strany Československa, což opakovaně označil za šrám na morální integritě, který léty vybledl, ale nikdy nezmizí.

Pětašedesátiletý Fremr chce Ústavnímu soudu, jak uvedl v nominační řeči, přispět odborností v oblasti mezinárodního práva a zkušenostmi z praxe trestního soudce. Ústavní soudci budou muset činit odvážná, ale současně sociálně empatická rozhodnutí, za nimiž musejí vidět nejenom právní problém, ale i osudy lidí, kterých se dotkne. Do agendy Ústavního soudu mohou výrazně přispět i mezinárodní témata, především válka na Ukrajině, migrační a klimatická krize, genderové otázky nebo právní úprava umělé inteligence, uvedl soudce.