Mohlo by se zdát, že integrace Evropské unie postupuje dál a nás čeká zářná budoucnost. Jenže pak se člověk podívá, co se děje na Ukrajině, která by se výhledově ráda stala součástí EU, a podle Bašty musí zpozornět. V této zemi probíhá válka, které již padly za oběť desetitisíce lidí. Je to válka rozpoutaná kvůli možnému členství v EU. Jako by válka sama o sobě nebyla obrovským problémem, Ukrajina má prý se svými sousedy ty nejhorší vztahy. Do třetice všeho zlého se na Ukrajině rozhořel spor o kontrolu nad policií. Na jedné straně stojí ukrajinský prezident Petro Porošenko a na straně druhé ministr vnitra Arsen Avakov. Tak to alespoň vidí Bašta, který svůj pohled na dění na Ukrajině vyložil v komentáři pro server PrvníZprávy.cz.

Porošenko prý chce získat kontrolu nad policií, přičemž k tomu využívá tlaku na ministra přes Avakovova syna Alexandera, který je obviněn z korupce. Ministr vnitra prý svého syna brání a snaží se prezidentovi zabránit v převzetí kontroly nad policií. Zjednodušeně řečeno, Porošenko se chce podle Bašty stát nejmocnějším oligarchou v zemi, jenž by pevně držel v rukou státní otěže, zatímco lidem, kteří podporují Avakova, vyhovuje současný chaos. Ukrajina by se přesto stále chtěla stát členskou zemí EU.

• Celý komentář naleznete zde

„Koneckonců, Sovětský svaz se rozpadl kvůli kumulaci neřešených krizí. V EU nedozněla řecká krize, jako neřešitelná se ukázala krize ukrajinská, trvalým hitem je brexit a krize migrační, ke všemu se ještě rodí zbrusu nová krize katalánská,“ shrnul situaci v EU Bašta.

Jako by Brusel neměl svých problémů dost. Část společenství volá po hlubší integraci EU, zatímco druhá část ji odmítá. Česko podle Bašty ve volbách ukázalo, že si přeje zůstat zemí ležící mezi Západem a Východem. Ale nějak bylo, nějak bude. Ve střední Evropě prý nic netrvá věčně.

„Hlasování voličů ukázalo, že jsme stále tím, čím jsme v Evropě byli vždy – zemí na hranici mezi Západem a Východem (a trochu také mezi Severem a Jihem). V letošním evropském supervolebním roce (Nizozemí, Francie, Německo, Rakousko a my) jsme byli jediní, kdo většinově řekli ‚ne‘ současné podobě EU,“ vyjádřil svůj názor bývalý velvyslanec.

„Ve středu Evropy nic není definitivní. Ve dvacátém století naši předkové zažili pády hned tří říší, které chtěly trvat věčně – Rakouska-Uherska, nacistické tisícileté říše i konec přátelství se Sovětským svazem na věčné časy. Takže v Bruselu by měli vědět, že slova Františka Palackého platí i dnes – Byli jsme před Evropskou unií, budeme i po ní,“ uzavřel.