Už v sobotu si strana zvolila spolupředsednickou dvojici muže a ženy, nově ji povede Magdalena Davis a Michal Berg. Model dvou předsedů znají Zelení i v dalších evropských zemích. Smíšené předsednictví má zajistit rovné zastoupení mužů a žen na nejvyšší pozici strany.

Dvě dnes zvolené místopředsedkyně budou mít v předsednictvu stejné pravomoci, nedělí se tedy na první a druhou místopředsedkyni. „Je škoda, že nemůžeme mít dvě spolupředsedkyně, tak máme alespoň dvě místopředsedkyně,“ řekla ČTK Gümplová, která chce být hlasem mladé generace. „Chci být spojka s mladými lidmi, protože téma klimatické krize je opravdu největším politickým tématem dneška,“ dodala s tím, že právě mladou generaci krize zasáhne nejvíc. „Co budou první kroky předsednictva, bude záležet na nové spolupředsednické dvojici,“ řekla dnes po zvolení na dotaz ČTK Perglová, dosavadní členka předsednictva.

Už v sobotu nová předsednická dvojice dávala najevo, že téma klimatické krize pokládá za důležité a chce z něj učinit hlavní téma voleb do Poslanecké sněmovny v příštím roce. Davis získala v sobotu 115 hlasů z 210, pro Berga hlasovalo 141 z 211 delegátů. Spolupředsednictví znají například němečtí Zelení, podobně jako belgičtí či švédští. V českých stanovách schválil spolupředsednictví loňský sjezd strany.

Podpora Zelených se podle průzkumů veřejného mínění z poslední doby pohybuje kolem dvou procent. Zastoupení mají Zelení nyní pouze v Senátu, jejich vládní angažmá skončilo před deseti lety.

Ve sněmovních volbách v říjnu 2017 Zelení získali 1,46 procenta hlasů, nedosáhli tak ani na státní příspěvek. Vedení strany pak po rezignaci Matěje Stropnického převzal Štěpánek. Do Sněmovny a následně i do vlády se Zelení dostali pod vedením Martina Bursíka v roce 2006. Provází je pověst strany s vnitřními spory. V Ústí si připomenou 30 let od vzniku Strany zelených v Česku.