Vyjednávání o kabinetu do jisté míry komplikuje také izraelsko-palestinský konflikt, který podle Borka stále doutná i po uzavření příměří po jedenácti dnech válčení. „Doutnají zápalné balóny, které posílá kdosi z Gazy na jižní Izrael, byť ve velice malé míře,“ uvedl zároveň, že jde o jediné porušení příměří. „Příměří jinak funguje. Rakety nelétají,“ dodal, že Izrael již nemusí provádět odvetné vojenské údery na Gazu.

Otázkou podle něj zůstává, zda tento konflikt nevyvolal něco nad rámec předchozích konfliktů a válek mezi Izraelem a Hamásem. „Vidíme, že návrat k normalitě už není tak automatický a rychlý,“ upozornil reportér ČT v Izraeli.

Izrael podle něj nyní čelí tomu, čemu čelit nechtěl: „Část izraelských Arabů se jednoznačně definuje jako Palestinci. A dokonce se ukázalo, že část z nich se jednoznačně definuje jako lidé, kteří sympatizují s tím, co dělá Hamás v Gaze,“ zmínil Borek postřehy po ozbrojeném střetu.

Sám byl v Izraeli svědkem raketového útoku ve chvíli, kdy 11. května dělal živý vstup pro zpravodajství v České televizi. Podle svých slov se „zapomněl bát“. „Dělat novináře v zemích, kde jsou zapomenuté konflikty, jako třeba v Africe, nebo profízlovaných zemích, jako jsou Rusko a Čína, je daleko nebezpečnější než dělat novináře ve svaté zemi,“ uvedl, že palestinské militantní skupiny neútočí na novináře včetně Hamásu. „Navíc víte, že nad vámi je protivzdušná obrana,“ doplnil.

Dramatický živý vstup Davida Borka do poledních zpráv

K příměří podle Borka obě strany po jedenácti dnech válčení dospěly proto, že naplnily své cíle, respektive že pokračování války už nepřinese zásadní zisky. Hamás byl podle něj příměří připraven uzavřít již druhý nebo třetí den od začátku konfliktu. „Mělo mu stačit, že Izraelcům pokazil Den Jeruzaléma. Byl to strategický úspěch,“ dodal s tím, že Izrael v posledních čtyřech dnech vedl boj s větrnými mlýny v podobě mezinárodní diplomacie. „Diplomatické náklady totiž v závěru převažovaly vojenské zisky,“ řekl.

Věnoval se také aktuálnímu napětí ve vyjednávání o izraelské vládě. Lídr izraelské krajně pravicové strany Jamina Naftali Bennett oznámil, že podpoří opoziční návrh na vytvoření vlády, ve které po dvanácti letech už nebude premiérem Benjamin Netanjahu. Bennettovo oznámení je označováno za klíčový krok pro vytvoření kabinetu. Netanjahu svého někdejšího spojence Bennetta obvinil ze zrady izraelské pravice.

„Během konfliktu to vypadalo, že konflikt vyjednávání o vládě zkomplikoval víc, než to vypadá. Během toho konfliktu Naftali Bennett, který nyní rozhoduje o budoucí vládě, řekl, že přerušuje jednání s opozicí o opoziční vládě, že to nemá cenu. Dva dny po skončení konfliktu byly ale kontakty oficiálně zase obnoveny,“ dodává k tamnímu politickému napětí.

Éra Benjamina Netanjhaua podle Borka jen tak neskončí. „I když bych si skoro vsadil, že může vzniknout vláda národní jednoty, je otázka, zda to znamená konec Netanjahua v politice. Může být nadále šéfem Likudu a šéfem opozice,“ zmínil reportér ČT.

Připomněl, že dnes se volil izraelský prezident, je jím dosavadní poslanec Jicchak Herzog. Dlouholetý zákonodárce a bývalý předseda levicové Strany práce pochází z prominentní rodiny je synem někdejšího šestého prezidenta Izraele. Sám je v  pořadí jedenáctým prezidentem.

Ještě před jarem se spekulovalo, že Netanjahu bude kandidovat na prezidenta, což by byla jistá elegantní klička, jak se vyvléct z politického patu, což nakonec neudělal. „On o to zájem nemá. Prezident je již zvolen a Netanjahu má teď před sebou možná opoziční dráhu. Rozhodně to nevypadá na to, že by odcházel do důchodu,“ uzavřel Borek.