Za zásadní problém VZ označilo, že „mnoho subjektů“ je stále více ovlivněno nikoli reálnou představou o stavu věcí, ale jejich mediálním obrazem, který je často manipulován a zkreslován. Rozpoutání velkého konfliktu tradičními vojenskými prostředky podle zpravodajců brání vědomí fatálních ztrát na obou stranách.

Útok může být veden takzvanými nevojenskými prostředky, tedy v digitálním světě. „Soustředění informačního úsilí na nové a dosud ne zcela přesně definované hrozby (a z nich přímo plynoucí rizika) a na nové informační priority se proto stává nutností,“ uvádí zpráva. Pozornost VZ se tedy obrací k nejmodernějším strategickým zbraňovým systémům a k problematice kybernetických hrozeb.

Právě otázce kybernetických útoků a kybernetické obraně, kterou má za Českou republiku z rozhodnutí vlády na starosti právě VZ, se věnuje podstatná část zprávy. Kybernetickou obranu VZ označuje jako autonomní a specifickou oblast kybernetické bezpečnosti, za kterou zodpovídá Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Zpráva uvádí, že připravenost na kybernetické útoky musí být komplexní a nemůže se zaměřit jen na sféru bezpečnosti. „Je nutné budovat schopnosti i proti útokům, které lze vyhodnotit jako způsobilé aktivovat obranu státu. Aktivace kybernetické obrany tak bude přicházet v úvahu pouze v případě těch nejintenzivnějších útoků,“ uvedla tajná služba. Ministerstvo obrany se dlouhodobě a neúspěšně snaží prosadit novelu zákona o VZ, ve kterém by otázka kybernetické obrany byla zohledněna.

Za nejnebezpečnější v oblasti kybernetické kriminality označuje VZ státní a státem podporované skupiny, a to kvůli sofistikovanosti a vytrvalosti. Země ale budou podle zpravodajců v oblasti ničivých kybernetických útoků zdrženlivé a použijí je až v období konfliktů či rozepří.

VZ varuje před nedostatečně zabezpečenou kritickou informační infrastrukturou. „Nejsilněji lze tuto problematiku vnímat v oblasti výstavby sítí páté generace (5G) a datových center,“ uvedla tajná služba. Odkázala při tom na fakt, že komplexní řešení těchto sítí dokážou poskytovat jen společnosti z nečlenských zemí NATO. I když je přímo nezmiňuje, VZ v této souvislosti připomnělo varování NÚKIB před technologiemi čínských firem Huawei a ZTE. „Z hlediska ekonomické bezpečnosti je dále nežádoucí, aby se ČR stala závislou na jediném dodavateli uvedených komponent, a to především v případě, kdy by tento ovládl celý trh s těmito technologiemi,“ uvedlo také VZ.

VZ oproti minulosti změnilo koncept své zprávy a nově se více soustřeďuje na vybrané problémy, které považuje za určující pro další světový vývoj. Zatímco dříve zprávy informovaly o bezpečnostním vývoji ve světě, o činnosti špionů v ČR nebo o kriminalitě v armádě, aktuální dokument se věnuje zejména nebezpečím souvisejícím s kybernetickým prostorem a s vývojem raketových prostředků Ruska nebo Číny. Ředitel VZ Jan Beroun to zdůvodnil tím, že zprávy se vydávají až ve druhém pololetí následujícího roku, a uvedené informace tak již mohou být překonané.

VZ podle zprávy loni předalo českým politikům nebo spojencům 1330 informačních výstupů.