Wagner vysvětloval, proč ceny energií tak skokově zdražily. Jednak se po celé Evropě uzavíraly jaderné a fosilní zdroje, jež pokrývaly velkou část energetických potřeb Evropy. Po skončení akutní fáze pandemie se také zvýšila spotřeba a hlavně, minulá zima byla chladná, a tak se v jejím průběhu vyčerpaly zásobníky plynu. Ty plánovali dodavatelé plynu doplnit v létě, když klesá cena. Ta ovšem kvůli zvýšené spotřebě neklesala, takže zásobníky doplněny nebyly. A další důvod je, že se zdražily emisní povolenky. Což vedlo k uzavírkám uhelných elektráren a většímu využití plynových. Jenže to zvedlo cenu plynu, což opět vrátilo do hry uhlí, i přes drahé povolenky.
Vědec očekává v létě určité zlepšení situace, nicméně některé další faktory se podle něho nezmění. „V současné době Německo s nástupem koaliční vlády řeklo, že nedovolí, aby ceny nízkoemisních povolenek šly pod 60 eur za MWh – a trh na to okamžitě reagoval tak, že šly ještě o kousek výš, a překročily 70 eur za MWh. A dá se předpokládat, že Německo, jako jeden z klíčových ekonomických států v Evropě, bude tlačit a dosáhne toho, že i v evropském měřítku se dá nějaký limit na nejnižší možné ceny emisních povolenek. Takže nedá se čekat, že by ceny emisních povolenek klesaly,“ uvádí.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.