Hlavním cílem institutu je spojovat poznatky z různých vědních oborů. Vychází ze zkušenosti, že odborníci z jednotlivých oborů sice komunikují čile mezi sebou, ale už nehledají řešení problémů ve spolupráci s jinými experty. Výsledkem toho je, že věda je stále více zapouzdřena a není schopna dodávat společnosti řešení.

Jak řekl jeden ze zakládající sedmičky profesorů, ekonom Peter Staněk (poradce slovenské i české vlády), hlavním poselstvím institutu by mělo být: „Zůstaňte s otevřenou myslí, hledejte pravdu, zajímejte se o souvislosti.“

Jako jeden z hlavních cílů si institut vytyčil „přispívat vědeckými poznatky k povědomí, že v realitě světa, jehož jsme každý z nás nedílnou a důležitou součástí, souvisí vše se vším“.

Jak se píše v závěru Manifestu Institutu Equlibrium, základního dokumentu spolku: „Jako občané postupně ztrácíme individuální, ale zejména společné cíle, vzájemnou důvěru, ztratili jsme schopnost oddělovat pravdu od lži, ztratili jsme morální a etický kompas, ztratili jsme vize, chybějí autority.“ Naše uvažování vychází z krátkodobých zájmů, v případě politiků od voleb k volbám, nechystáme se na budoucnost ani na krizové situace. Je proto třeba začít uvažovat dlouhodobě, strategicky, což znamená též interdisciplinárně – napříč různými obory a pohledy.

„Základem naší společnosti je a bude samostatně myslící, vzdělaný jedinec, který si uvědomuje, že je součástí celku a musí se naučit spolupracovat,“ uzavírají zakladatelé institutu.

Akademici se shodli, že jejich aktivita jde do značné míry proti současnému trendu ve vědě, která nutí zejména mladé vědce horečně publikovat, aby mohli čerpat peníze z rozpočtu na vědu, a to často vede k velmi pochybným vědeckým výkonům: „Dneska čím větší napíšete nesmysl, tím větší máte publikaci,“ konstatoval profesor Zdeněk Souček, právník a odborník na strategické řízení. Navíc podle profesorů dochází k tomu, že vědci se stále více specializují: „Takže když by se to dovedlo až do konce, tak by tu byli odborníci, kteří vědí všechno o ničem,“ padlo na tiskové konferenci.

Proto se sedm profesorů, kteří již nemají potřebu takto v akademickém světě zápolit a naopak by si ve druhé části své akademické kariéry přáli skutečně pomoci své zemi, rozhodlo utvořit skupinu, která by se zabývala vyváženým rozvojem společnosti ve všech jejích aspektech.

Tomu odpovídá i šíře oborů, které Institut Equlibrium zabírá. V zakladatelské profesorské „sedmičce“ je zastoupena historie v podobě egyptologa Miroslava Bárty, právo v již zmíněném Zdeňku Součkovi, ekonomie v Peteru Staňkovi a rovněž Milanu Zeleném, přírodní vědy v kybernetikovi Vladimíru Maříkovi a chemiku Václavu Pačesovi a záběr rozšiřuje profesor medicíny Vladimír Beneš.

Za základní stavební kameny naší budoucnosti institut považuje ekonomiku a svobodný obchod, technologie a inovace, vzdělanost a přístup k informacím, ale také chápání kvality života a společenské smlouvy a vůbec odpovědné samostatné myšlení lidí. „Zakladatelům jde především o posun v myšlení lidí, a proto budou hledat synergie se všemi rozumnými a cílevědomými lidmi ve společnosti,“ zaznělo na tiskové konferenci.

Ráno bude na silnici pět tisíc krabic se zmrzlými lidmi

Institut usiluje o hledání dlouhodobých řešení společenských problémů. Profesor Souček jako jedno z témat, které naše společnost bude muset řešit a teď se o něm vůbec nemluví, uvedl budoucnost automobilismu, na kterém je naše ekonomika extrémně závislá.