Poslední měsíce – nejpozději od prolomení fronty ruským dobytím Avdijivky během letošního února – čekal Ukrajinu potupný, ruský mír. V posledních týdnech se země dokonce začala blížit úplné kapitulaci, neboť se fronta protrhla na mnoha místech najednou a ruská armáda zabrala za dva měsíce tolik ukrajinského území jako za celý loňský rok. Pokud nový americký prezident splní svůj slib a válku ukončí, nemůže být „americký mír“ pro Ukrajinu v žádném ohledu horší.

Co zatím prosakuje na veřejnost jako úvahy Trumpových poradců shrnuly Parlamentní listy například zde. Jakkoli jde samozřejmě v tuto chvíli o spekulace, je rámec řešení v této podobě reálný. Ve stručnosti a natvrdo řečeno, obsahuje demilitarizaci obsazeného území čtyř ukrajinských regionů, závazek Ukrajiny nevstoupit do NATO a podmínění dodávek amerických zbraní na vymáhání mírové smlouvy tím, že je budou evropské země platit. V mezičase se má jednat o trvalém uspořádání. Pro USA je to trumpovsky výhodné: Zbrojní zakázky budou pokračovat, platit bude ale Evropa, vyřešení všeho se odloží na budoucno a Evropa bude na brzkém vyřešení finančně zainteresovaná, jinak bude cálovat. Nikomu se nic nevezme, nikomu se nic nedá. Tedy kromě Krymu, ten už je pro Ukrajinu ztracený a v této válce už o něj ani nešlo. Kdo by se tomu chtěl vysmát, tomu připomenu, že ale přestane zabíjení lidí, ničení měst a infrastruktury, devastace přírody a její kontaminace použitými zbraněmi a také bude odvráceno ruské obsazení dalších ukrajinských území. To vůbec není málo, navíc nezapomeňme, že s jistotou nevíme, kam až chce ruský prezident na Ukrajině zajít. Kyjev už měl jednou na dlani, ale stáhnul se zřejmě v souvislosti s možností podpisu istanbulských dohod, když to v březnu 2022 vypadalo, že bude možné konflikt urovnat diplomaticky, což jak známo zmařil tehdejší britský premiér Boris Johnson.

Několik faktorů hovoří pro to, aby Ukrajina takový nebo jemu podobný plán přijala. Předně celkové opotřebení vlastních lidských a (dávno též) finančních zdrojů. Nejsou lidi, rekruti dezertují, emigranti se nevracejí, odcházejí noví a se zimou jich přibude, docházejí peníze a dodávky zbraní jsou ještě pomalejší než dříve. Západ si s Ukrajinou hraje čím dál krutěji. Nikdy neměl v úmyslu poskytnout zemi tolik zbraní, aby ruskou armádu vytlačila ze zabraných území. Za to Západu Ukrajinci přes všechny proklamace nikdy nestáli, ani tehdy ne, když měla obrana Ukrajiny v počátcích téměř celonárodní podporu v mnoha klíčových státech Západu včetně Německa, Francie a Británie, natož dnes, kdy ji dávno nemá. Klesá podpora válce i na samotné Ukrajině a už je to půl na půl, druhá polovina obyvatel je ochotna se za mír vzdát i dobytých území. Co je ještě varovnější, je fakt, že ruská armáda objektivně postupuje na západ. Píší o tom dokonce již ve velkém i česká média, třeba zde nebo zde nebo zde. Fandění ubylo a je to to jediné, co je na situaci úlevné.