Aktivisté upozorňují na to, že ve většině táborů musejí spát muži, ženy i děti vedle sebe. Rozdělené podle pohlaví nejsou často ani sprchy a toalety a v některých případech dokonce ani není možné zakrýt se např. při sprchování alespoň zatahovacím závěsem. Tábory jsou údajně zřizovány často ve velmi improvizovaných a nevyhovujících podmínkách. Jeden z nich, pro pět tisíc uprchlíků, se například nachází na bývalé americké základně v Giessenu. Všechny tyto stížnosti zahrnuly čtyři organizace zabývající se ženskými právy do dopisu adresovaného ministerstvu pro integraci.

celý text v angličtině je ZDE

„Je bohužel skutečností, že ženy a děti jsou naprosto nechráněné. Tato situaci nahrává mužům, kteří považují ženy za svůj majetek a zacházejí s nimi doslova jako s lovnou zvěří. Následkem toho je hlášeno nespočet případů znásilnění, sexuálního zneužívání a vynucené prostituce. Rozhodně přitom nejde o ojedinělé incidenty,“ napsaly ženské organizace s tím, že ženy se v táborech obávají vycházet v táborech dokonce i přes den. Samotní dobrovolníci pomáhající uprchlíkům navíc zmiňují, že mnoho z obětí sexuálního trestného činu se následně o svých zkušenostech obává veřejně hovořit.

Mluvčí policie v Giessenu připustila, že se „pravděpodobně“ děje mnoho případů sexuálního zneužívání, které ani nejsou hlášeny. O těchto praktikách však vědí kromě policie i politici a radní. „Víme o tom, že se tam znásilňuje,“ cituje Daily Mail vyjádření radní města Astrid Eibelsheauserové. Znepokojen celou situací je rovněž federální komisař zabývající se ochranou dětí před sexuálním zneužíváním Johannes-Wilhelm Roerig. „Jsem skutečně hluboce znepokojen tím, čemu musejí děti v uprchlických táborech čelit. Nejsou tam před tímto nebezpečím zdaleka chráněny tak, jak by tomu mělo být.“

Se stejnými problémy se ovšem podle reportáže Daily Mail potýkají také ženy v uprchlickém táboře ve francouzském přístavu Calais. Mnoho ze zdejších žen připouští, že žijí v neustálém strachu z toho, že je opilí muži zejména po setmění znásilní. Čtyřiadvacetiletá Rita zaplatila převaděčům 1 000 dolarů, aby se mohla z Eritreje dostat do Evropy, ale se svoji současnou situací není spokojena. „Italové jsou rasisté, Němci jsou rasisté, ale Britové naštěstí nikoli, proto se tam chci dostat. Tady v táboře to není pro ženy bezpečné. Muži se tu opíjejí, bojují mezi sebou a každý má u sebe nůž. Spím v jednom stanu společně s dalšími šesti ženami a každou noc se skutečně hodně bojíme.“

celý text v angličtině máte k dispozici ZDE

Rita vypráví, že historky o znásilňování a sexuálním násilí kolují po celém táboře. Reportéři Daily Mail dále zjistili, že vynucená i dobrovolná prostituce se zde stává čím dál tím běžnější záležitostí. Některé ženy se ve snaze vydělat si potřebné peníze rozhodnou prodávat se mužskému osazenstva tábora, jiné jsou k tomu donuceny pod pohrůžkou násilí. „Je ironií osudu, že tyto ženy zaplatily z finančního i emocionálního hlediska téměř vše, ale mnoho z nich by se nyní raději vrátilo domů, než by dále žilo v obavách v táboře. Mají sice zajištěné jídlo, vodu a postel, ale tábor jim nemůže poskytnout to nejdůležitější: naději,“ konstatují reportéři britského deníku.