„Chápu, že k problémům docházet může, na druhou stranu nevěřím, že řešení by mohlo vést přes pomyslné postavení policisty vedle učitele,“ uvedl Jiří Zlatuška ve Dvaceti minutách Radiožurnálu.

Polovina učitelů na druhém stupni základních škol přitom uvádí, že se s hrubou slovní agresí a vulgarismy setkává každý den. Zlatuška si však myslí, že status veřejného činitele by jim nepomohl. „V tomto případě nejde o to, zda slovní agrese do škol patří, nebo nepatří, ale o to, co by status veřejného činitele řešil,“ dodal.

 „Má-li být navíc budován vztah mezi žákem a učitelem, který by měl být žákům vzorem, na základě strachu, nejde o dobrou konstrukci. Dlouhodobě by to zlepšení našeho školského systému neprospělo,“ míní. „Ve školách by měl být posílen prvek důvěry. Žáci by měli vědět, že učitelé nejsou drábové, kteří je pouze nutí k drilu a nepodporují je v rozvíjení jejich schopností.“

Zároveň se vyjádřil k návrhu, že by u státních maturit byly zakázány i hodinky, v nichž mohou mít studenti skryty taháky. „Mně to připadá jako naivní snaha odstraňovat prvky, kterých si někdo všiml, že by mohly být nebezpečné. A to místo toho, aby se ta maturitní zkouška opravdu zaměřila na to, jakým způsobem si ti studenti osvojili alespoň elementární znalosti,“ uvedl.

On sám v době, kdy byl učitel, prý povoloval taháky. „Podstatné bylo, jestli znalostí, kterých student nabyl, dokáže využít k tvůrčímu vyřešení praktických příkladů,“ míní Zlatuška. Taháky jsou prý k ničemu. „Tam si studenti poznamenávají věci, které při normálních okolnostech najdou při dvou kliknutích na Googlu. Smyslem vzdělání by nemělo být tohle memorování, ale tvůrčí uplatňování poznatků,“ dodal.