Pánové se shodli na tom, že by bylo třeba zkrotit inflaci, ale Hampl upozorňoval na to, že si může dovolit mluvit jako odborník, který nemá ani vládní odpovědnost, ani odpovědnost člena bankovní rady, takže všichni tři mají více svobody říkat to, co si myslí.

„Naše inflace je vysoká. Je už dva roky nad inflačním cílem ČNB a tento inflační mor českou ekonomiku ničí. A já bych prosil všechny, kdo na to mají vliv, abychom se vrátili k cenové stabilitě, protože tu českou ekonomiku tato situace ničí,“ zdůraznil Hampl s tím, že současné kroky ČNB považuje za příliš slabé. „Já jsem zneklidněn tím, že ta úvaha je dnes vedena tím, že počkáme, jaká bude situace v lednu, a podle toho budeme nastavovat úrokové sazby. ... Určitě vám nepomůže to, když budete řídit auto, pojedete dopředu, ale budete se přitom dívat do zpětného zrcátka,“ nešetřil členy Bankovní rady ČNB v čele s Alešem Michlem Hampl.

Švejnar nabídl trochu jiný pohled a ČNB hájil, že se snaží dívat dopředu. Velké zvyšování úrokových sazeb, k němuž ČNB sáhla ještě pod vedením Jiřího Rusnoka, Švejnar kritizoval. Toto velké zvýšení úrokových sazeb podle Švejnara vytvořilo velké inflační očekávání, což není zdravé. „Ve světě ta inflace jde dolů, u nás je ta jádrová inflace fakt vysoko a myslím, že je to dáno těmi kroky z konce roku 2021,“ uvedl Švejnar.  

Je toho názoru, že je třeba inflační očekávání krotit, protože jinak může dostoupat do výšin, které si dnes nikdo nedokáže představit.

Gregor se při debatě o inflaci přiklonil k Hamplovi.

Když se dostal ke slovu znovu Hampl, Švejnarův názor zkritizoval.

„Já považuji jeho teorii za velmi extravagantní. Chci říct, že tuhle teorii v praxi dneska aplikuje jen jedna země, a to je Turecko, kde je dneska inflace 90 procent, a já opravdu varuji, abychom šli tímto směrem,“ nechal se slyšet Hampl. Rychlé zvyšování úrokových sazeb označil za správné rozhodnutí někdejšího guvernéra Jiřího Rusnoka. „My kdybychom měli srovnatelné sazby se Spojenými státy, tak víte, kolik by ty sazby byly? Jedenáct procent,“ pravil Hampl.

Trval na tom, že bankovní sazby v Česku by se měly zvednout ze současných sedmi procent ještě výš.

Švejnar si však trval na tom, že jeho uvažování je správné, a naopak Hamplův popis označil za nevhodný. Další zvyšování sazeb by podle něj bylo chybou. Připomínal, že Německo či Rakousko nemají tak vysokou inflaci jako Česko, a konstatoval, že je to i tím, že Evropská centrální banka nezvyšovala úrokové sazby tak rychle, jak to dělala ČNB. Upozornil také na to, že bude záležet na tom, jak si povede světová ekonomika.

Podle Gregora bude třeba počítat s tím, že rok 2023 bude rokem recese, a to jak pro německou, tak pro českou ekonomiku. Ale bez ohledu na to je třeba stabilizovat české veřejné finance.

Hosté se také shodli, že je třeba ozdravit veřejné finance. Gregor a Švejnar upozorňovali, že by bylo dobré podívat se na daně z nemovitého majetku, které jsou v Česku nízké.

Hampl ve vysílání upozornil, že pokud se mají provést nějaké reformy, musí to být letos, musí se to nějak projevit v rozpočtu na příští rok, protože teď před sebou další více než rok nemáme žádné volby, a právě proto je podle Hampla třeba k provedení reforem sáhnout.

V tuto chvíli česká ekonomika jede na drogách schodků a tuto drogovou politiku je třeba opustit. Tak to vidí Mojmír Hampl.

Kromě toho se podle Hampla musí změnit myšlení politiků.

„Z té volené elity to vlastně nikdo nechce. Ta kritika, která se tady dnes objevuje, je, že máte strašně vysoké dluhy, ale málo přidáváte lidem. Toto slyšíte napříč celou Sněmovnou, a pokud toto uvažování neporazíme, tak se budeme dál propadat v tom žebříčku nejzadluženějších zemí,“ varoval Hampl.

Připomínal, že až do konce mandátu někdejšího premiéra Bohuslava Sobotky bývalo zvykem chovat se rozpočtově zodpovědně, byť to znamená také nudně. A vyjádřil naději, že se k této nudné a zodpovědné politice podaří vrátit. Prozatím tam však prý ani náznaky tohoto návratu nevidí.

Gregor doplnil, že EU jako celek bohužel kráčí stejnou cestou, a to je problém.

Švejnar konstatoval, že by zadlužování samo o sobě nevadilo, kdyby byly získané finanční prostředky dobře investovány. Opakovaně se ukázalo, že Spojené státy tyto investice umějí a EU to neumí. Ale podle Švejnara jsou vhodné investice vlastně jedinou cestou. „A jestliže se tohle nestane, tak to je katastrofa,“ řekl jasně Švejnar.

Došlo i na důchodovou reformu. Pánové se shodli na tom, že reforma je nutná, ale musí být provedena tak, aby se na ni lidé mohli připravit, aby se týkala lidí, kteří před sebou mají ještě hodně pracovních let. Nemělo by se to týkat lidí, kteří půjdou do důchodu za pět či šest let.

Hampl zmínil také 500 korun výchovného. NERV, jehož je Hampl členem, doporučil výchovné nezavádět, ale je si prý vědom toho, že některé věci mají velkou politickou kadenci a dojít k nim muselo.