Když Pavel Blažek mluví, bývá dost těžké odhadnout, jak přesně co myslí a které výroky či jejich části pronáší vážně. Čili pro přesnost (pondělní LN):  

„Dneska se v internetových diskusích objevují lži od někoho, kdo se ani nepodepíše. A nemáte absolutně žádnou šanci s tím cokoli dělat.“
LN: To není pravda. Už tu byl případ, kdy soud nařídil smazat část internetové diskuse...
Blažek: „Smazat diskuse, to už je pozdě. Mně jde o to, proč o tom soudy nerozhodují rychleji a jestli se nemají dávat vyšší finanční sankce za lež.“  

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že podle Blažka by soudy měly zasahovat proti nactiutrhačům na síti v řádu dnů.  

Nejde teď o to, jestli a do jaké míry je široká svoboda internetu dobrá nebo špatná, spíš by mne zajímalo, jak by šel Pavel Blažek na věc, pokud tedy své návrhy tentokrát myslí vážně.  

Vezměte si hypotetický příklad: v diskusi kdosi napíše, že podle toho, co mu říkal kamarád-novinář, je politik XY ničema, který už před deseti lety okradl spoluvlastníky ve firmě. Může to být pravda a taky nemusí. Co bude dělat soud, má-li rozhodnout během několika dnů a jednat tak, aby to pro pomlouvaného ještě mělo smysl (tj. aby se pomluva dostala k co nejmenšímu počtu lidí)?  

Nejdřív soud obdrží od dotčeného politika upozornění nebo žalobu. Pak musí zjistit, jestli jde nebo nejde o pomluvu. Bude žádat mailem důkazy, a pokud je obratem nedostane, nařídí, aby se věc z webu smazala? Dobře, tohle si snad lze s určitou mírou fantazie představit (můj mozek takového rozletu není schopen).  

Pak je tu ale věc finančních sankcí. Kdo dostane pokutu za lež? Autor výroku v internetové diskusi? Může se skrývat za přezdívkou, sám Blažek říká, že se třeba ani nepodepíše. Kdo ho bude hledat? Policie, dodatečně? Má na to čas, schopnosti a peníze? Nebo tu pokutu dostane portál, tedy něco jako časopis, za to, že obsah debaty neohlídal?  

To by v praxi znamenalo, že velké servery, které mají vyhrocené diskuse prakticky pod každým článkem, budou muset zaměstnat armádu extra placených kontrolorů – anebo budou muset debaty v podstatě zrušit.  

Jak by to bylo třeba s facebookem? Byl bych odpovědný já, když někdo napíše o nějakém politikovi lež na mé stránce a já to neohlídám – nebo bude odpovědný autor, který se třeba nedá jednoduše vystopovat?  

Jak ale všichni vědí, výroky na webu, týkající se politiků, většinou nemají charakter objevu investigativních reportérů, jsou to spíš názory, hodnocení, mezi tím v nemalé míře sprosťárny. Bude soud na základě politikova podnětu stíhat diskutéra, který napíše, že kupříkladu prezident nebo předseda vlády jsou blbci? Nebo někoho, kdo napíše, že ministři kradou jako straky?  

Podobné věci se objevují v každé debatě pod texty, kterých jsou na webu desítky tisíc. Seriózní weby diskuse do jisté míry korigují, pokud jde o xenofobní projevy, výzvy k násilí, neonacismus, antisemitismus – asi mohou lépe korigovat i projevy neslušnosti. Dá se to ale vymáhat soudně a pod sankcí?  

Problém internetu je v tom, co tak trochu platí pro všechna svobodná média, jenže na webu je to mnohem silnější: jde o pokračování hospody jinými prostředky. Kdyby se zpřísnily zákony tak, že se do internetových debat vlámou justiční orgány kvůli sprosťárnám a nehoráznostem, hlavním výsledkem bude výběrovost.  

Dojde se k tomu, že určité typy sprosťáren se mohou a určité nikoli, a bude o tom rozhodovat aktivita partajníků, momentální politické naladění veřejnosti a momentální vliv politiků na justici, která je sice nezávislá, ale nutně býti nemusí.  

Zavedli bychom omezení svobody, které na první pohled vypadá smysluplně (beztrestně lhát a urážet se nemá), ale nakonec bude působit jako kladivo tam, kam jsme vůbec nebyli schopni dohlédnout. Současné zákony nejspíš stačí.

Publikováno se souhlasem vydavatele.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.