Březový potok v Plzeňském kraji, Horka a Hrádek na Vysočině a Janoch v Jihočeském kraji, to jsou čtyři lokality, ze kterých se vybírá ta nejvhodnější k vybudování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného odpadu (HÚ). Původně bylo vybráno více míst, až nakonec schválila vláda v roce 2020 tento seznam. Zainteresovaní lidé ale poukazují na fakt, že v původním návrhu vhodných míst Janoch vůbec nebyl.

Na seznamu se objevil spolu s lokalitou Krvavý potok až v roce 2018. A v současné době se už dá s určitostí konstatovat, že to bylo politické rozhodnutí! V koncepci z roku 2017 je doslova uvedeno, že tam byl přidán proto, že se v dané lokalitě očekává menší odpor obyvatel, když už tam jedno jaderné zařízení mají. U Janochu je jaderná elektrárna Temelín a u Kravího potoka uranové doly. A poté, co se touto problematikou několik měsíců zabývám, mohu s čistým svědomím říci, že pro politickou reprezentaci v Jihočeském kraji a v dotčených obcích, mezi které patří město Hluboká nad Vltavou, je na prvním místě politická a podnikatelská lobby!

Když je u starostů občan až na posledním místě

Vytipovaná místa už několik let zkoumají úředníci Správy radioaktivního odpadu (SÚRAO), aby pak nakonec vláda rozhodla, která bude ta finální a která záložní, kdyby se přece jen něco „nepovedlo“. A paradoxní je to, že lidé, kterých se týká, a to hlavně pokud jde o Janoch, o tom nemají, nebo lépe řečeno až do jara minulého roku neměli ani tušení! A víte proč? Protože jim to starostové dotčených obcí prostě tajili a neřekli, dokonce neinformovali ani členy zastupitelstev.

Jmenovitě jde o Josefa Vácu – Temelín, Josefa Kudrle – Dříteň, Milana Kotýnka st. – Olešník a za Hlubokou nad Vltavou Tomáše Jirsu, senátora a člena ODS, v jehož režii vše probíhá. „Na výběr lokality nemají obce vliv, nechci rozdýmat nálady a emoce, udělat „mrdník“ mezi občany a rozdělit společnost,“ prohlásil Jirsa v rozhovoru pro jeden mainstreamový zpravodajský web, proč o tom neinformoval občany.

Model hlubinného úložiště:

(zdroj: SÚRAO)

Do hry vstoupilo město Týn nad Vltavou

„Vyhořelý jaderný odpad je nebezpečný produkt pro naši společnost a je naší povinností se o něj postarat,“ prohlásila Markéta Dohnálková, zástupkyně SÚRAO, která se společně se svými třemi kolegy zúčastnila ve středu 11. září informační debaty o připravované výstavbě (HÚ) v lokalitě Janoch v komunitním centru v Týně nad Vltavou, za přítomnosti místostarosty Ondřeje Boušky. Přestože město Týn nad Vltavou s 8021 obyvateli, leží ve vzdálenosti jen 7,6 km od chystané stavby, není dotčenou obcí.

„Týká se to tří obcí a jednoho města, ale zapomíná se uvádět, kolik dalších obcí, vesnic, osad, samot pod ně spadá. Jen u nás v Temelíně je to celkem deset vesnic, vísek, osad, prostě místa, kde všude žijí lidé. To samé má Dříteň, Olešník i Hluboká nad Vltavou, proto je mylné tvrdit, že se to týká jen tří obcí a jednoho města. A to nemluvím o tom, že ze spolupráce je vyloučeno město Týn nad Vltavou, pod které spadají všechny dotčené orgány pro naši obec Temelín, stavební úřad, odbor životního prostředí apod. Je necelých 8 km od zájmového území, a přesto není součástí všech těchto zásadních jednání, zatímco Hluboká nad Vltavou, vzdálená víc jak 16 km, ano, a to jen díky Jeznici a Purkarci, které spadají do jejího katastru, na kterém se zájmové území pro HÚ nachází,“ konstatovala Hana Hájková, zastupitelka obce Temelín.

V samém důsledku to znamená, že se k vedení města Týn nad Vltavou nedostávají důležité informace, zástupci nejsou zváni na probíhající schůzky lokální pracovní skupiny, jednání na ministerstvu a už vůbec nikoho dosud stanovisko města, a hlavně jeho občanů nezajímalo. Místostarosta Bouška proto inicioval tuto debatu a troufám si říci, že mnohým po jejím skončení do smíchu nebylo. Zazněla tam fakta, která jim doslova vyrazila dech.

Hlubinné úložiště by mělo začít fungovat v roce 2050, a poté se v něm bude po dobu zhruba 120 let ukládat 500 metrů pod zemí celkem 9500 tun jaderného paliva, což je 7860 kontejnerů. Tyto kontejnery s radioaktivním odpadem tam zůstanou natrvalo! SÚRAO nám všem údajně zajistí bezpečnost na milion let! „Akademický sektor jasně dlouhodobě definuje, že uložit vyhořelé jaderné palivo trvale pod zem je nesmysl a že je třeba hledat řešení, jak využít zbytkovou energii, která v něm zůstává. Problém je v tom, že jde o trvalé uložení, žádná možnost ho opětovně vyjmout a případně zpracovat,“ oponuje Hana Hájková.

Tyto skutečnosti zarazily také místostarostu Ondřeje Boušku, který důkladně vážil slova a prohlásil: „Tak to je mazec pro naši lokalitu. Považuji to za nefér jednání.“

Do Týna přijeli také občané z dotčených obcí, paní Kateřina, která přítomným zopakovala příběh své rodiny. Nadzemní areál HÚ na Janochu by měl být jen 350 metrů od jejího rodinného domku Na Coufalce. Od SÚRAO dostala dopis, že domek nevykoupí, ale může si ho obehnat třímetrovou zdí. Ovšem to není všechno, k vjezdu do povrchového areálu musí používat cestu paní Kateřiny, a proto ji vyvlastní. Rodina chtěla podnikat, spokojeně žít, ovšem místo toho se její život změnil v noční můru. Domek je neprodejný, přestali ho rekonstruovat, děti to nesou špatně a ona sama skončila v péči lékařů.

Nepřesvědčivé argumenty a pořád stejná písnička

Zástupci SÚRAO předkládali své argumenty a přítomní občané jim oponovali. Konstatovali, že místa pro hlubinná uložiště hledají i další evropské země. Některé ano, ovšem Česká republika je hlavním eurohujerem! Například německý Spolkový úřad pro bezpečnost ukládání jaderného odpadu (BASE), který dohlíží na hledání vhodného úložiště, dosud plán nepředložil, a Němci tak své rozhodnutí o úložišti odložili až na rok 2046.

Vzorem pro SÚRAO a potažmo ČR je podobné zařízení ve Finsku. Tak schválně, porovnejte si je sami!

Hlubinné úložiště jaderného odpadu ve Finsku je na neobydleném ostrově Eurajoki společně s jadernou elektrárnou Olkiluoto. Nejbližší vesnice je až na pevnině 6,1 km daleko a žije tam zhruba sto obyvatel, nejbližší město s 9211 obyvateli je vzdálené 17,8 kilometru. My budeme mít úložiště ve středu Evropy, 350 metrů od prvního obydlí, další vesnici cca 1,6 kilometru a město Týn nad Vltavou s 8021 obyvateli ve vzdálenosti 7,6 km.

Přestože se SÚRAO neustále obhajuje tím, že komunikuje s veřejností, v Týně nad Vltavou to tak nevypadalo. Lidé, kterým se výstavbou úložiště výrazně změní kvalita života, o tom nevědí nic, nebo mají jen zkreslené informace, a o nic lépe na tom nejsou ani radnice měst a obcí, přes která povedou nové silnice a železnice, po kterých budou projíždět nákladní auta či vlaky buď s rubaninou, nebo vyhořelým jaderným palivem. Zvýší se prašnost, hlučnost, zkomplikuje obslužnost a v tom výčtu negativ by se dalo dlouho pokračovat!

Město Týn nad Vltavou požádá o vstup do lokální pracovní skupiny a chce dál organizovat debaty o úložišti, aby se informace dostaly ke všem občanům. A na závěr zazněla ještě jedna podstatná informace. Několikaletá práce SÚRAO bude završena posouzením všech čtyř lokalit a stanovením finální a záložní lokality. Ovšem její stanovisko bude pouze doporučující.

Konečný výběr bude mít v rukou Vláda ČR. Zeptám se na rovinu! Zvítězí pak odbornost, nebo politický a podnikatelský lobbing?