Přes tyto způsobené nejen materiální škody má být povýšen do evropských struktur nově vzniklého Úřadu evropského žalobce. V této chvíli nastává otázka, KDO STOJÍ za jeho povýšením? A PROČ je povýšen člověk, který by měl být po zásluze minimálně „svlečen z taláru“?

Významnou „roli“ sehrál tento státní zástupce například v oblasti kauz fotovoltaických elektráren. V jedné z nich prokazatelně manipuloval s důkazy, předkládal soudu posudky, které znaleckými posudky nebyly, upravoval důkazy tak, aby vyhovovaly jeho konstrukci žaloby, dopustil se maření spravedlnosti, nechal poslat nevinné osoby do vězení, opovrhoval stanovisky vyšších soudních instancí například Nejvyššího soudu, aktivně se účastnil mediálních lynčů nevinných lidí. Je řada závažných provinění tohoto státního zástupce, které evokují domněnku, zda patří do skupiny těch, kteří (ne) žalují na „objednávku“.

Pokud by premiér Andrej Babiš a ministryně spravedlnosti Marie Benešová opakovaně veřejně nesdělili, že je možné si trestní stíhání v naší zemi objednat, byli bychom zdrženliví ve svém výroku, že státní zástupce Radek Mezlík konal (nejen v případě Vitáskové) na „objednávku“.

V opačném případě by bylo nutné hodnotit výsledky práce tohoto státního zástupce jako jeho fatální neznalost zákonů, souvisejících podzákonných norem a celého souhrnu dalších legislativních nástrojů v trestním a správním řízení. Dále by se mohlo považovat jeho opovrhování soudy vyšších instancí, jako je například Nejvyšší soud, rovněž za důsledek jeho právní negramotnosti.

V mnoha případech manipuloval s důkazy, byl nečinný, či mařil spravedlnost v trestním řízení. V této souvislosti byla podána a důkazně řádně doložena řada podnětů jeho kárných provinění a dále trestních oznámení. Nad některými „podivnými“ praktikami se podivil i Nejvyšší soud v jednom ze svých výroků.

„Nejvyšší soud má potřebu na tomto místě ještě poznamenat, že se zřetelem na obecně vnímaný princip spravedlnosti, k jehož naplnění je právo společenským nástrojem, měla být patrně věnována orgány trestního řízení přinejmenším stejná pozornost osobám, činným v aktuální době rozhodovacích procesů o udělení či neudělení licencí pro fotovoltaické elektrárny, jako byla věnována osobám, majícím v časovém odstupu řádu roků zpětně posuzovat korektnost tehdejších rozhodnutí při ne zcela vyhraněných náhledech na právní stav věci.“

Toliko o jeho odborné erudovanosti. Morální profil státního zástupce Radka Mezlíka jednoznačně charakterizuje jeho iniciativní mediální vystupování a podíl na mediální štvanici neodsouzených, mnohdy nevinných lidí. Alena Vitásková byla jedna z jeho obětí mediálního lynče, kdy své „bludy“ o jejím provinění šířil v průběhu probíhajících procesů nesčetně krát i ve veřejnoprávní České televizi.

Prezident Miloš Zeman v jednom ze svých stanovisek k vymahatelnosti práva a spravedlnosti mimo jiné sdělil:

„…Mnohé případy jsou vyšetřovány, posuzovány a souzeny předem v médiích. Právě novináři, bez jakékoliv odpovědnosti, využívají úniky z vyšetřovacích spisů, a vhodně vybranými útržky doslova ničí prošetřované. Obrana je nesnadná, škody na pověstí takřka nevratné. Média absolutně rezignovala na odpovědnost k člověku, je pro ně jen objektem určeným ke společenské likvidaci.“

Pana prezidenta jsem informovala o morálních a odborných kvalitách zástupce České republiky v nově vznikajícím Úřadu evropského žalobce v Bruselu – státního zástupce Radka Mezlíka.

V informaci pro pana prezidenta jsem mimo jiné uvedla, že to nejsou novináři, kteří pracují bez odpovědnosti. Jakou odpovědnost pak nese státní zástupce Radek Mezlík, který se ochotně k mediálnímu lynči připojí a svým vystupováním v mediích přispívá k společenské likvidaci nevinných osob, kdy vybranými útržky doslova ničí prošetřované, kdy způsobuje škody na pověsti takřka nevratné. Proti výstupům státního zástupce v médiích je obrana nesnadná, dovolím si sdělit, že nemožná. Radek Mezlík přispívá k tomu, aby mnohé kauzy byly souzeny předem v médiích, on používá ke svému zviditelnění tyto neetické, nemorální praktiky.

Výsledky práce státního zástupce Radka Mezlíka v souhrnu kauz fotovoltaických elektráren lze posuzovat pouze ze dvou úhlů pohledu: buďto (ne) obžaluje na „objednávku“, anebo nezná zákony. Obojí je nepřijatelné, aby státní zástupce s těmito morálními a odbornými kvalitami nosil talár, nota bene byl Českou republikou vyslán do nově vzniklého Úřadu evropského žalobce. Jako členská země EÚ máme povinnost dbát o to, aby naši zástupci byli nejen morálně, ale i odborně erudovaní, aby představitelé evropských struktur zaručovali vymahatelnost práva a spravedlnosti.

Pokud ministryně spravedlnosti Marie Benešová umožnila povýšení Radka Mezlíka do těchto pozic, tak je na zamyšlenou, proč takto činila. Ministryně spravedlnosti totiž disponuje řadou doložených informací o porušování zákonů ze strany státního zástupce Radka Mezlíka, stejně jako NSZ Pavla Zemana. Paní ministryně Benešová si musí být vědoma výše prokazatelných škod v miliónech korun, které státní zástupce Radek Mezlík svým konáním způsobil veřejným financím, občanům a firmám naší země.

Pokud se jmenují do vyšších pozic státní zaměstnanci, kteří nepracují ve veřejném zájmu a způsobují nevratné škody nejen materiální, ale i lidské, pak je na místě otázka: PROČ tomu tak je? KDO má na tom zájem? V takovém případě se nabízí odpověď, zda nenazrál v České republice čas k očistě struktur, jejíž součástí je rovněž justice. Tento proces „očisty“ již byl zahájen počátkem letošního roku na Slovensku a stále probíhá.

Závěrem je nutno dodat, že se Vitásková tímto v žádném případě nemstí státnímu zástupci Radku Mezlíkovi za téměř své 8 leté trestní stíhání v jím vykonstruované kauze. Vitásková se bude trvale zasazovat o nápravu justice, státního zastupitelství především, aby lidé morálních a odborných hodnot, jako je státní zástupce Radek Mezlík, již nikdy nemohli nikomu dalšímu zničit život, beztrestně rozhodovat o osudech nevinných lidí. Lidé bděte!

Ing. Alena Vitásková – předsedkyně IAV
Mluvčí a signatářka Manifestu IAV

Praha, dne 2. 12. 2020