Výrok vyjadřuje přesvědčení některých levicových politiků, že existuje fixní množství práce, kterou je možno v ekonomice vykonat. Toto přesvědčení pak nevyhnutně vede k závěru, že regulací distribuce práce může být vytvořeno více nebo méně pracovních míst.

Jedná se však o klam. Lze to snadno demonstrovat na příkladu zemědělství. Ještě před čtyřmi sty lety pracovalo v zemědělství 95 % práceschopné populace, dnes zaměstnává pouze procenta dvě. Neznamenalo to ale, že by tento pokles způsobil 93% nezaměstnanost.

Limity nejsou

Odrazem klamu limitu sumy práce je i představa, že zmenšení maximálního počtu hodin pracovního dne povede ke snížení nezaměstnanosti, protože zbylou práci bude vykonávat někdo, kdo by byl jinak nezaměstnaný. Vedena tímto klamným přesvědčením uzákonila Francie za vlády socialisty Lionela Jospina maximálně 35hodinový pracovní týden.

Ze stejné studnice představ pochází i idea, že ke snížení nezaměstnanosti povede dřívější odchod do penze (a nahrazení uvolněných míst mladšími).