Profesor Ivo Budil má zcela jednoznačně pravdu, policie se dopustila hrubé chyby a útočí na svobodu projevu. Budil totiž včera v Parlamentních listech reagoval na její čtvrteční žádost adresovanou Sněmovně. Ta má teď hlasovat o vydání poslankyně za SPD Karly Maříkové k trestnímu stíhání kvůli vyjádření na sociálních sítích, ve kterém přirovnala imigranty přicházející do Evropy z kulturně odlišných okruhů k invazivním nepůvodním druhům rostlin a zvířat (profesorův článek je k přečtení ZDE).

Žádné právo přesídlit, kam kdo chce, není

Svoboda projevu jistě není neomezená, zakazuje se hanobení rasy, etnika a náboženství. Třebaže výrok poslankyně nemusíme považovat za zdařilý, pod právní postih nepatří. Jde totiž o pouhou, poněkud přehnanou metaforu vyjadřující totéž, co řekl prezident a mnozí jiní, když uvedli, že migranty z vůči nám nepřátelské kultury přijímat nechceme, že je taková imigrace problematická a nepřizpůsobivá a do budoucna bude znamenat velké problémy a kriminalitu. Přirovnat ji k invazním biologickým organismům v přírodě je analogické a nemusíme být tak nedůtkliví, abychom v tom viděli urážku. Nemá smysl při každé příležitosti zdůrazňovat rovnost všech lidí. Ta má metafyzickou hodnotu, lidé jsou si rovni jen v několika málo věcech (svobodná vůle, rozum, morální zodpovědnost za činy). Žádné právo stěhovat se, kam si kdo zamane, neexistuje, přestože si to mnozí myslí a odvolávají se na konvenci o udělování azylu.

Autorem glosy je Alexander Tomský, český politolog a nakladatel, absolvent London School of Economics