Dnešní migrační krize je všech těchto nebezpečností vyvrcholením, které, jak už slyšet z mnoha komentářů, směřuje setrvačností k zániku západní civilizace a tím k zhroucení civilizace jako takové, neboť naše civilizace udržuje všechny ostatní civilizace při životě, přinejmenším technologicky. Je prakticky nemožné vytvářet bezpečnost, jestliže nevnímáme charakter, jakost a míru všech nebezpečností, před nimiž se máme zabezpečovat. Slovy současného francouzského filosofa Guillauma Faye „nic není tak explozivní jako potlačovaná pravda“. Pokusím se tedy popsat, v jaké se v těchto dnech nacházíme situaci nebezpečnostní a ponechám na bezpečnostních odbornících, jaké z toho vyvodit důsledky bezpečnostní.

Když jsme před sedmi lety v Lisabonské smlouvě přijímali klauzuli o „společném řízení migračních toků“, pokládali jsme ji za nějaké freudovské přeřeknutí typizující ztrátu smyslu pro individuální lidství. Nikoho by tehdy nenapadlo, že byla míněna vážně a doslovně a že s přeměnou individuální a kontrolovatelné migrace v dnešní nekontrolované migrační toky autoři Lisabonské smlouvy už tehdy počítali. A že tudíž nelze od bruselské byrokracie očekávat, že by se chtěla pokusit migrační přítoky zastavit, nýbrž že podle klauzule o jejich společném řízení bude trvat na jejich rozmisťování do celé Unie. A bude to provádět proti vůli občanů všemožnými triky, z nichž nejnovějším je „fair“ rozmisťování migrantů do postupně všech krajů a obcí bez schválení národních vlád a parlamentů, jaké se dnes provádí otevřeně v Itálii, Francii a Německu, a utajeně už i v České republice, jak se dá vysoudit ze zprávy o znásilnění spáchaném afghánským mladíkem, který sem přišel s celou rodinou v rámci jakéhosi migračního programu, o němž veřejnost nic neví, ale který je porušením vůle českého parlamentu.

Letos na jaře upozornil ředitel evropské hraniční agentury Frontex Fabrice Leggeri, že hromadící se vlna migrace směřující do Itálie bude za současného bezpečnostního stavu nezvládnutelná. Na italských březích vypadá takto - ZDE

Připomeňme si, že Frontex je agentura, jejímž teoretickým úkolem je střežit hranice EU, ale její praktickou pracovní náplní je sledovat námořní hranice Libye, přebírat na nich z vratkých člunů africké migranty, z devadesáti procent muže ve vojenském věku, a odvážet je do Itálie. Podle údajů Frontexu mají lodě výslovný zákaz vracet migranty zpět do Libye. Kdo tento zákaz vydal a proč?

Po krachu jednání s Tureckem, jehož podmínky byly od samého začátku nesplnitelné, se znovu rozjíždějí toky na Řecko, když už nás to stálo tři miliardy eur. Že nový sultán Erdogan si už zase na Řecko brousí zuby, lze vysoudit z jeho nedávného výroku, že „některé řecké ostrovy kdysi patřily Turecku a dodnes tam stojí zbytky mešit“. My si připomeňme, že Turecku kdysi „pařilo“ i Bulharsko, Srbsko, Maďarsko, ždibec jižní Moravy a východní Rakousy až k okrajům Vídně.