Namítnete, že na boji proti hazardu není nic špatného? To samozřejmě ne. Ale pozor. V roli hlavního bojovníka vystupuje právě Martin Svoboda, bývalý gambler. Muž, který sám prohrál, co mohl, je proti němu vedeno několik desítek exekučních řízení a z netransparentního sdružení Občané proti hazardu si udělal živnost, která mu pomáhá slušně žít a snad i postupně splácet dluhy za svou hříšnou minulost. Ale nikoli ze svého.

Vyschlý penězovod z Brna

Připomeňme si sumy, které sdružení Martina Svobody přihrál bývalý brněnský radní a náměstek primátora Hollan. V roce 216 přispěli brněnští radní na cyklus přednášek Sdružení, tedy právě Svobody, částkou 340 tisíc, o rok později sumou 280 tisíc. Asi nejbizarnější ale byla smlouva uzavřená těsně před Štědrým dnem roku 2016 na 200 tisíc od brněnské městské společnosti, ano čtete správně, Brněnské komunikace. Co má asi tak firma věnující se údržbě silnic společného s hazardem? Správně: Matěje Hollana v představenstvu firmy.

Takže během dvou let dostala Svobodova neziskovka od Brna více než 800 tisíc. Slušné, že? A to ještě nechme stranou, že Hollan je na stránkách sdružení veden jako kontaktní osoba pro regionální kancelář Brno. Určitě toto oznámil, když se o penězích rozhodovalo a nijak pro svého kamaráda neloboval? Zvláštní, poté, co Hollan z brněnské politiky neslavně vypadl, penězovod vyschl.

Další zajímavost. Asi byste čekali u neziskovky, která získává prostředky z veřejných zdrojů, nějakou transparentnost. A minimálně očekáváte, že ji budou vyžadovat subjekty, které peníze poskytovaly. Realita? Na stránkách justice.cz pod hlavičkou sdružení Občané proti hazardu najdete mezi listinami pouze stanovy sdružení. Nějaké výroční zprávy, aby se dokumentovala transparentnost tohoto spolku? Zapomeňte!

Ale Brno není jediné město, které aktivity pana Svobody uvědoměle financovalo. Za poradenství Svoboda vystavil fakturu za dvacet tisíc třeba Liberci. A činnost sdružení? Svoboda přednášel o hazardu, třeba na základních školách. Za sedm tisíc. Plus požadoval zakoupení své knihy Zpověď opravdového gamblera za další tři stovky.

Jak je vidno, Svoboda zůstal hráčem, i když už nesype peníze do automatu, ale naopak je získává právě za svůj spanilý boj s hazardem. Snad je alespoň využívá na splácení dluhů, které jako gambler nasekal. Bohužel ale jdou tyto peníze většinou ze státního, takže se na Svobodovy dluhy skládáme všichni.

On-line hazard nevadí?

Zatímco dnes se většina odborníků shoduje, že největší hrozbou je on-line hazard, Martin Svoboda vytrvale bojuje proti automatům, o on-line hraní se nezmiňuje ani v rozhovoru, který letos jako odborník poskytl Právu. Přitom hned první zprávou na Facebookovém kontu sdružení je, že dne výroční zprávy o hazardním hraní nemá hraní pod kontrolou 13 tisíc mladých lidí do 18 let.

To je samozřejmě mrzuté, ale tyto děti rozhodně nezískaly své návyky v kasinech, proti nimž Svoboda bojuje, protože tam mají přístup až lidé od 18 let. Jak a kde tedy asi teenageři hraní propadli?

I tento zjevný rozpor je ale zdokumentován. A zase v tom jede Hollan. Jeho sdružení Brnění, které je dle webu oficiálně spolupracujícím subjektem sdružení Občané proti hazardu, totiž mimo jiné získávalo prostředky od nadace Open Society Fund založené známým filantropem Sorosem. A ten samý Soros disponoval také několika akciemi firmy Caesars Entertaiment Corporation, která provozovala i on-line kasina. Přece tedy nepůjdeme proti svému chlebodárci, že?

Trochu transparentnosti, pánové

Sečteno, podtrženo. Proti hazardu bojuje bývalý gambler, který pro tento účel založil naprosto netransparentní sdružení, na svých placených přednáškách vnucuje svou knihu, nechá si platit za konzultace od měst a za celou dobu existence nedoložil své hospodaření sdružení jedinou výroční zprávou. V rejstříku lze dohledat pouze stanovy spolku, které do něj ale Martin Svoboda doručil také až v roce 2017. Poslední tisková zpráva dokumentující aktivitu sdružení je z roku 2012!

A Svobodův parťák Matěj Hollan? Jako známý aktivista až recesista se dostal do komunální politiky v Brně, kde se znemožnil tak, že se stal za čtyři roky absolutně nevolitelný, ale i tak stačil přihrát svému kamarádovi zdokumentovaných 820 tisíc na činnost jeho netransparentního spolku – samozřejmě z městských, potažmo státních peněz, protože z eráru se vždycky bere nejsnáze.

Když závěrem přimhouříme obě oči a řekneme si, že Martin Svoboda se skutečně jako bývalý gambler snaží svým bojem proti hazardu ochránit další spoluobčany tak, aby jako on nepodlehli svodům a nenasekali si dluhy, tak by přece jenom měl postupovat jinak. Předně by jeho sdružení mělo být transparentní a měřit všem stejným metrem, ve sportovní terminologii pískat rovinu.

Martin Svoboda přitom bojuje proti provozovatelům kasin, které jsou i tak už dnes svázáni tuhou regulací, ale svět on-line her taktně ve svých vyjádřeních opomíjí. Podle skutečných odborníků se ale hrozby přesouvají právě do on-line světa, který je obtížně regulovatelný a zdárně se vyhýbá daním. Jenom náhoda? Věřili byste pak takovýmto bojovníkům?