Halík: „Prvním náboženským disidentem v náboženské tradici je Ježíš Nazaretský, který byl takhle označován. Dneska by dostával nálepku liberál, kdyby řekl, že člověk není pro sobotu, a sobota pro člověka, a mnohé další věci.“

Odpověď: Prvním náboženským disidentem v náboženské tradici není Ježíš Nazaretský, jak by chtěl naaranžovat Halík. Je manipulací tvrdit, že by dnes dostal nálepku liberál. Ježíš jasně řekl: „Nepřišel jsem zrušit zákon, ale naplnit“. (Mt 5,17). Ježíšovým programem bylo plnit vůli Nebeského Otce. A dále řekl: „Ten mě miluje, kdo zachovává moje přikázání“ (J 14). Halík a liberální teologové ani nenásledují Krista, ani neplní Jeho přikázání, jen je zpochybňují.

Dokonce zpochybňují i ty nejzákladnější pravdy víry. Halík zpochybňuje i Kristovo vzkříšení. Ve své knize ho popírá a nazývá ho „eschatologickým“ a „příběhem o dvou dějstvích“, což je totální nesmysl.

Halík se srovnává s Kristem. A to je paradox. Halík tvoří duchovní jednotu s dalajlámou, který se pokládá za vtěleného boha. Je otázkou, jestli duch dalajlámy nevibruje v Halíkovi? S živým Kristem, jehož Božství zpochybňuje a Jehož zákony ruinuje, nemá Halík nic společného.

Halík: „Takže důraz na svědomí, na niternost, na odpovědnost, na osobní vztah k Bohu oproti jenom tomu přebírání zvyků, rituálů, zákona, zákonictví, to je cesta, kterou zahájil Ježíš Kristus a kterou šli mnozí světci a velké postavy, které vždycky narážely. Svatého Františka nakonec z jeho vlastního řádu vyloučili jeho vlastní bratři, svatý Ignác musel čelit inkvizici a mohl bych vám jmenovat desítky a desítky lidí, kteří ještě víc narazili než Srholec a Bezák, kteří byli takovým tím Františkem před Františkem.“

Odpověď: Srovnávat Srholce a Bezáka, který v televizním pořadu tvrdil, že peklo je v nebi, se svatým Ignácem či jinými svatými, či dokonce se samým Pánem Ježíšem, je znovu halíkovská manipulace. On zesměšňuje určité nutné prostředky k pravdivému vnitřnímu životu s Kristem a hanlivě je nazývá „přebíráním zvyků, rituálů, zákona, zákonictví“. Opěvuje ale orientální meditace, které vyúsťují v kóanu, a jak tvrdí, měl na této falešné cestě zkušenost takzvaného osvícení.

Co má Halík společného s pravdivým vnitřním životem, který sjednocuje duši s Kristem? Nic, jen kalí vody, jakoby orientální meditace, které se koneckonců točí kolem vlastního ega a vlastního sebezbožštění, byly stejnou cestou ke spáse jako pravdivý život s Kristem a vnitřní modlitba, která vyúsťuje v následování Krista. Ovocem takové modlitby je milování bližního jako sebe a tedy i pravdivá misie. Halík ji ale hanlivě nazývá proselytismem a přetahováním, které je podle něj nedůstojné.

Prostředky, které vedou k probuzení svědomí, niternosti, odpovědnosti, k osobnímu vztahu k Bohu, Halík zakazuje, ale tvrdí, že ovoce těchto prostředků máme mít, a to je další demagogie a podvod. Potom asi budeme mít takové svaté, jako je Srholec a Halík.

Halík: „A takže to, že v církvi vždycky budou lidé, kteří mají uzavřenou mysl a především lpí na formálních věcech, ale uniká jim vlastní smysl a vlastní hloubka, protože to je něco náročného řídit se dialogem svědomí s Kristem a s církví a nést za to také kus své zodpovědnosti a ne se vézt na té většinové vlně, to je těžká práce, ale křesťanství je úzká a strmá stezka, to není nějaký autovan pro pohodlnou a konformní cestu.

Odpověď: Halík poví objektivní princip, který je sám o sobě pravdivý, ale aplikuje ho tak, že má kontrapunktní účinek. Iniciativně pracuje na likvidaci církve a nazývá to kusem zodpovědnosti a tím, že se nenechá vézt na většinové vlně a ještě si k tomu posteskne, že to je těžká práce. Halík tvrdí, že vždycky budou lidé, kteří mají uzavřenou mysl, ale sám Halík má nejen uzavřenou, ale přímo zatvrzelou mysl. Lstivě bojuje, aby pravdu evangelia i Ducha Božího vyhnal z prostých duší. Kdo by měl vůči Halíkovi otevřenou mysl, špatně skončí.

V Halíkově pojetí řídit se dialogem svědomí s Kristem a s církví znamená, že si sám určuje, co se mu hodí a z Kristových slov i z učení církve si dělá obal, do kterého balí svůj egoismus i hereze, které jsou v rozporu s církví i s Kristem. Je to samozřejmě náročné, jak sám tvrdí, a člověk by zřejmě musel projít kóanem jako Halík, aby měl tu drzost stavět slova evangelia a výroky Kristovy do úplně opačného směru. A jaké je ovoce? Likvidace pravověrného učení, likvidace morálních hodnot, prosazení homosexualismu, islamizace a jiných autogenocidních prostředků, vedoucích do záhuby.

Halík pravdivě poví, že u některých lidí jde o církevní formalismus, což je třeba změnit. On je ale nevede k podstatě, aby přijali Ducha Kristova, on je vede k tomu, aby přijali ducha antikrista, ducha buddhismu, internáboženského dialogu s pohany i s jejich rity, až nakonec k přijetí homosexualismu a všech zvráceností. To je to Halíkovo antievangelium a to mu dá tolik práce a námahy.

Co se týče strmé cesty evangelia, Halík rozhodně touto cestou nejde. V jeho ústech je to jen prachpustá fráze k vzbuzení náboženského dojmu a k oklamání posluchačů.

Halík: „Takže ti nonkonformní, hlubocí lidé byli v církvi vždycky. Někteří byli dodatečně svatořečeni, k některým se církev dosud nepřizná.“

Odpověď: Halík rozhodně mezi ty nonkonformní, hluboké lidi, kteří byli v církvi vždycky a kteří by měli být dodatečně svatořečení, nepatří, ale rád se za ně vydává.

Halík: „Dneska teprve vidíme, že ti lidé, kteří mnohdy se octli na těch černých seznamech, byli lidé, kteří viděli hluboce dopředu, takže to není něco nového a ti lidé, kteří se ocitají v téhleté pozici, by tím neměli být nějak zvikláni.“

Odpověď: Halík opět poví objektivní pravdu, ale ta se vztahuje na lidi, kteří hájili Krista a evangelium a pro Něho a pro Jeho jméno byli pronásledováni a obětovali i životy. Nevztahuje se to na Halíka, který zpochybňuje morální hodnoty i základní pravdy křesťanství.

Halík: „Pán Ježíš měl své nepřátele, proč by tak problematický člověk jako jsem já a moji přátelé, neměli mít také nepřátele, neměli narážet?“

Odpověď: Zde se Halík plně odmaskoval. Pokládá se za mučedníka, který je pronásledován podobně jako Pán Ježíš, a to je paradox! Ve skutečnosti má Halík problémy kvůli tomu, že prosazuje antimorálku a ničí zdravé kořeny celého křesťanství, lidi dehonestuje, zastrašuje, zesměšňuje a morální autority, jako je prezident, vulgárně shazuje a očerňuje. Problematický člověk Halík si udělal problémy proto, že popírá pravdu i evangelium, a proto, že jde cestou kariérismu, lži a podvodu.

Halík: „Já si myslím, že ta hluboká reforma, která začíná papežem Františkem, on je především hluboce spirituální člověk, tohleto lidé často zapomínají. Mě je sympatická ta jeho neformálnost, je to člověk hluboké modlitby.“

Odpověď: Máme jen obavy, aby ta hluboká reforma, hluboce spirituálního člověka hluboké modlitby, kterým prý je František, nebyla až tak hluboká, že všechny stáhne do nejhlubšího pekla. Už dnes vidíme ovoce té hluboké spirituality a modlitby – líbání nohou transsexuálům a otevírání dveří islamizaci do každé farnosti, do každého kláštera a na každé poutní místo. V podstatě jde o celoplošnou islamizaci Evropy a vytvoření podmínek k zničení křesťanství i evropských morálních kořenů.

Halík: „A já si myslím, že je to někdo, jako byl ten svatý František, který přinesl velkou revoluci ve středověku, protože slyšel ten Boží hlas: ‚jdi a oprav můj dům!‘ Já si myslím, že tento papež slyší tento hlas“.

Odpověď: To je opravdu gól! Halík si dělá z lidí blázny. Pseudopapež František nemá se sv. Františkem ale absolutně nic společného! Nehlásá pokání ani živou víru, koná pravý opak a jaký hlas ho k tomu nabádá těžko říct, Boží hlas to určitě není. Tím, že prosazuje homosexualismus a islamizaci, nebuduje, ale ruinuje Kristův dům od základů.

Svatý František riskoval pro Ježíše život a šel evangelizovat i samotného sultána. Nevedl s ním dialog, ale svědčil mu o jediném Spasiteli Ježíši Kristu a žádal ho, aby Ho přijal a spasil svou duši. Františkovi první bratři šli na misii do Maroka, kde bylo mnoho františkánů muslimy umučeno.

Halík: „Opět se vracíme k těm dvoum typům zbožnosti. Lidé, kteří žijí jenom na povrchu, jenom aby se zalíbili tomuto světu, aby se přizpůsobili tomuto světu, to jsou ti lidé, kteří žijí, jak se žije ve světě – tím vnějším životem – a tito lidé mají toho vnějšího boha, který je často projekcí skutečně lidských přání a obav.“

Odpověď: Halík se pokládá za hluboce, hluboce vnitřního člověka, jenže to, co připisuje tomu, kdo žijevnějším životem, platí právě o něm. On žije jenom na povrchu, jenom aby se zalíbil tomuto světu a těm, kteří tomuto světu vládnou – světovým elitám. Halík má toho vnějšího boha, který je často projekcí skutečně lidských přání a obav. Halík v žádném případě není vzorem v následování Krista a nemůže povědět jako apoštol Pavel: „Buďte mými následovníky, jako já jsem Kristovým.“ Halík přijal ducha Nietzscheho, který vyústil ve fašismus.

Halík: „Tady měl Freud, Nietzsche a Marx pravdu, když odhalovali nepravost tohoto typu vnějškového náboženství.“

Odpověď: Freud, Nietzsche i Marx byli nejen popírači křesťanského Boha a bojovali nejen proti zdravým morálním principům, ale Nietzsche i Marx byli satanisti. Nietzsche byl dokonce posedlý démonem, což se projevovalo i zevnějškově. Halík má s nimi jednotu ducha, tedy má stejného démona. Halík chce tímto jejich duchem spolu s Františkem takzvaně hluboce reformovat – tedy ještě více deformovat katolickou církev!