Na první pohled se může rozhodnutí města zdát jako prozíravé – pokud se město zbaví prostředníka, může snížit náklady na správu zastávkových přístřešků, laviček, veřejných toalet atd. a lépe spravovat městské reklamní plochy. Detailnější analýza však odhalí mnohé problémy a rizika. „Existuje mnoho důvodů, proč by město mělo přenechat správu mobiliáře specializované firmě, bez ohledu na to, kdo mobiliář provozoval doteď. Hl. m. Praha nemá know-how, software, hardware ani přehled o současných technologiích – všechny tyto prvky bude muset draze outsourcovat,“ říká Jakub Žofčák, analytik Centra ekonomických a tržních analýz (CETA).  „Soukromé firmy se navíc ze své podstaty rozhodují flexibilněji než úředníci a zástupci města. Město si tak na sebe šije bič v podobě rizika rostoucích nákladů, neefektivního provozu a údržby nebo lokálních omezení v dopravě. Nemluvě o nebezpečí zneužití této situace politiky, kteří mohou prosazovat své zájmy na úkor ekonomických zájmů města a např. propagovat sami sebe na městských reklamních plochách,“ upozorňuje Jakub Žofčák.

Problematická je podle analýzy nejen obecná tendence města si spravovat mobiliář po své ose, ale i jeho konkrétní postup v posledních měsících a letech při výměně současného mobiliáře. Jak zmiňuje ředitel výzkumu CETA, Aleš Rod: „Společným jmenovatelem všech problémů s výměnou pražského mobiliáře jsou strmě rostoucí náklady a velmi dlouhé průtahy v i naprosto základních úkonech, které město musí udělat. Už letos byla naplánována výměna některých prvků mobiliáře a jediné, co je zatím dohodnuto (a nikoliv závazně, jak plyne z veřejně dostupných informací), je nákup přístřešků, zábradlí a odpadkových košů.“ Právě růst cenové hladiny na týdenní bázi představuje zásadní riziko. „Je téměř jisté, že harmonogram nebude dodržen, a jelikož domluvená cena s vybranou společností není dle dostupných informací zafixována, budou nadále růst náklady, zejména kvůli obrovskému celosvětovému růstu cen materiálů, ze kterých se budou montovat např. zastávky. Již teď jsou náklady dvojnásobné proti plánu,“ vysvětluje Rod.

Průběžná analýza přínosů a nákladů projektu tak zatím vychází s velkými otazníky. „Nejen, že je toto řešení velmi nehospodárné, ve výsledku ani nemusí znamenat zvýšení komfortu Pražanů, pro které je určeno. Není ani dořešený hlavní zdroj příjmů – městské reklamní plochy. Dělba zakázek mezi více dodavatelů v zemi jako je Česká republika, to si přiznejme, rychlosti implementace zrovna dvakrát nepomůže,“ dodává Rod.

Manažerské shrnutí studie je dostupné ZDE.

Celé znění studie je volně dostupné ZDE.