Představte si, že si koupíte deset hrušek po 9 Kč, zaplatíte 90 Kč. Šlechetný zelinář Vám ale dá vánoční slevu, jako Rusko Ukrajině na plyn, ve výši 1/3. Takže hruška přijde už jen na 6 Kč. Vtip je ale v tom, že si jich musíte koupit místo deseti 16. Výhodný nákup Vás přijde rázem o 6 korun dráž, i když jste nakoupili se 1/3 slevou. V případě Ukrajiny je dohoda ještě "výhodnější" o to, že když už se do Vás hrušky nevejdou a nechcete ovoce ani vidět, stejně těch 16 ks musíte zaplatit. Není tedy divu, že nejmenovaný zdroj z Gazpromu, který je monopolním dodavatelem plynu na Ukrajinu, tvrdí, že plynárenský gigant zdánlivě velkorysým ústupkem Kyjevu nic neprodělá. A kdyby přece, ztráty uhradí prý stát. Připomínám, že jde o nadpolovičně státní koncern.

Vítězství ukrajinského prezidenta Janukovyče je proto sporné a s ohledem na míru odporu doma a míru utajení dalších podrobností dohody v Kremlu, je pro něho politickou sebevraždou a možná i rozsudkem na odnětí svobody. K tomu ale později.

Moskva na první pohled napřáhla k Ukrajině velice štědře a obětavě pomocnou ruku, která má Kyjev udržet na postsovětské orbitě. Janukovyč si odvezl i živé peníze, které tak nutně potřebuje ukrajinská ekonomika, a které mu odmítla dát, jak EU, tak Čína. Jde o 15 mld. USD. A protože ani ruská státní pokladna takové peníze volně nemá k dispozici, musel Putin sáhnout na nedotknutelný Fond národních hmotných rezerv. Státní duma bude muset dokonce změnit zákon, který takové kredity do ciziny prozatím zakazuje.

Z vázaných 88 miliard státních rezerv Rusko uvolní Ukrajině hned celou 1/6, oněch 15 mld. USD. Půjčku kryje Kyjev svými pokladničními poukázkami se splatností v polovině roku 2014 a výnosem 20%. To ale velice nepřímo odpovídá padesátiprocentní míře rizika, kterou na sebe ruský stát, jako věřitel, bere.

Součet makroekonomických ukazatelů Ukrajiny mluví jasně:

HDP klesá už pět kvartálů v řadě, devizové rezervy jsou jen o málo vyšší než slíbený ruský kredit (tj. 19 mld. USD), k tomu ještě devalvace místní hřivny a propad vzájemného obchodu s Ruskem v roce 2012 o 45 procent, letos zatím o 15. Ukrajinu letos tedy v objemu obchodního obratu s Ruskem předežene Bělorusko, spočítal už premiér Dmitrij Medveděv.

To všechno dohromady opravňuje experty k závěru, že riziko defaultu Ukrajiny je 50:50. Půjčit tedy takovému státu byť jen rukavice, natož 15 mld., znamená o ně přijít. Proto včerejší dohoda mezi ruským a ukrajinským prezidentem musí obsahovat daleko zásadnější doložky, které mohou stát Janukovyče nejen politickou kariéru.

Jak známo z praxe i u nás, správce konkurzní podstaty dokáže často i nemožné. A v případě Ukrajiny, budou k mání strategické plynovody. Kdyby na takový krizový scénář došlo, budou si nakonec hlavně nové členské země Unie vyčítat, že se nepodařilo přece jen asociační dohodu s Ukrajinou podepsat včas. Na druhou stranu, akcie společností na těžbu břidličných plynů po rusko-ukrajinském "dealu" zřejmě porostou. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.