Církev ve skutečnosti nebude restituovat žádný majetek. Získají ho jednotlivé farnosti, diecéze nebo řeholní řády a kongregace. Jako primas český a arcibiskup pražský tedy nebudu mít nad majetky mimo území pražské arcidiecéze žádnou pravomoc. Totéž platí i o majetku, který dostanou navráceny jednotlivé řády a kongregace. Čtenáři se také často obávají, že majetek připadne Vatikánu, tedy cizí státní mocnosti. Tak to samozřejmě nebude. Vatikán v České republice vlastní pouze budovu Apoštolské nunciatury na Voršilské ulici v Praze. Nic víc nebude vlastnit ani po dokončení restitucí. Také není pravda, že bychom získali vše, o co si řekneme: oprávněnost nároku a dřívější vlastnictví majetku budeme muset nejprve prokázat. Všechny naše žádosti o vydání majetku procházejí pečlivou kontrolou ze strany tří institucí (Pozemkový fond ČR, Lesy ČR a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových).

Velmi často se také setkávám se zaručenými informacemi "jak už si ti či oni" brousí zuby na tučné zisky. Žádné rozsáhlé rozprodeje ale neplánujeme, hospodařit budeme jako po staletí, a tak jak je možno vidět u rakouských sousedů. Klášter v Admontu působí jako největší zaměstnavatel v kraji, který je navíc oblíbený pro svůj ohleduplný přístup k zaměstnancům a zaměstnáváním i těch, kteří jsou pro nejrůznější překážky na pracovním trhu znevýhodněni. To platí i pro naši zemi, kdo se někdy blíže seznámil s některým s církevních zařízení ví , že postupujeme v rámci našich možností stejně (např. Strahov, Želiv, Rajhrad). Zisk není našim nejdůležitějším kritériem, a jestli se někdo těší na zisky, nebo kalkuluje s naivitou církví, tak počítá špatně.

Chceme lidem ukázat, že majetek budeme spravovat dobře, tak jak se od nás očekává. Vždyť podle výzkumu CVVM považuje jen 29% dotázaných zabavení majetku církvím po roce 1948 za spravedlivé. Důvěra společnosti nás zavazuje.

Některé diecéze historicky vlastnily více majetku - jako třeba pražská, nebo olomoucká - některé naopak téměř nic (brněnská a litoměřická diecéze). Na to bude pamatovat solidární fond, kdy budou movitější diecéze pomáhat těm méně majetným. Na Arcibiskupství pražském je za proces bezproblémového převzetí majetku od státních institucí zodpovědný ing. Karel Štícha, hlavní ekonom pražské arcidiecéze. V souvislosti s jeho osobou se objevila nejrůznější lživá nařčení. Rozhodl jsem se tedy se svolením redakce Lidových novin a autorky rozhovoru Pavly Kreuzigerové uveřejnit rozsáhlý rozhovor s panem Štíchou ze dne 16. srpna, kde odpovídá na některé z mnohých otázek ohledně budoucnosti církevního majetku. Názor nechť si čtenáři udělají sami.

Nábor správců majetku nechystáme

Nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun a finanční náhradu 59 miliard korun navýšených o inflaci mají v příštích letech získat v Česku registrované církve a náboženské společnosti. Největší část přitom připadne římskokatolické církvi. První žádosti začala podávat v květnu a nyní už má většinu podanou. „Do konce roku to určitě stihneme,“ tvrdí Karel Štícha, hlavní ekonom pražské arcidiecéze, za kterou hovoří.