Vážený pane prezidente republiky, pane Jánosi Ádere, vážený pane předsedo Parlamentu, pane László  Kővére, vážený pane místopředsedo vlády pane Zsolte Semjéne, vážení páni velvyslanci, Vaše Eminence, Vaše Excelence, vážení páni poslanci a paní poslankyně, drazí přátelé.

Rád bych vyjádřil mé poděkování za udělené vyznamenání Středního kříže s hvězdou řádu za zásluhy Maďarska. Je to pro mne velká a nezasloužená čest převzít tuto poctu ve starobylém a slavném parlamentu na břehu modrého Dunaje, v parlamentu, který je symbolem vzkříšení a zápasu maďarského národa za svobodu a samostatnost. Jako nehodný nástupce na pražském stolci svatého Vojtěcha si uvědomuji význam a důležitost naší vzájemnosti a přátelství, které je hluboce zakořeněno v setkání svatého Vojtěcha s králem svatým Štěpánem. Bylo to setkání mužů, kteří vtiskli duchovní, kulturní a politický profil střední Evropě 2. tisíciletí. Svatý Astrik – Anastazius pak realizoval vizi mužů, jako byli papež Silvestr II., císař Oto III., sv. Štěpán, či polský kníže Mieszko. Toto dílo pokračuje přes staletí v historickém a aktuálním odkazu Vyšegrádu. Arpádovská dynastie a litanie velkých ženských postav 13. století, ke kterým patří jak sv. Alžběta Uherská, tak i sv. Anežka Česká, nejsou pouze historií, ale jejich charisma je přítomno i v našem 21. století, na úpatí 3. tisíciletí.

Dějiny obrany Evropy před tureckou expanzí od 15. do 18. století utvořily z vaší země antemurale christianorum, a tak maďarský národ platil krvavou daň za svobodu Evropy. Znamenalo to ztrátu 60% obyvatel Uherského království. Malá, nebo často nulová znalost dějin tohoto zápasu je příčinou nepochopené současnosti. Přicházím z katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha a přináším nejen pozdrav těchto světců, ale také poděkování, které se váže k postavě navrátivšího se domů, do své katedrály, primase českého a arcibiskupa pražského svaté paměti kardinála Josefa Berana. Patří k oněm čtyřem primasům střední Evropy: Mindszenty, Stepinac, Wyszyński a Beran, kteří pozvedli svůj hlas proti zvůli a teroru rudé komunistické diktatury. Postoj kardinála Józsefa Mindszentyho byl inspirací Beranova únorového pastýřského listu ve chvíli komunistického puče v Praze 1948, ale také jistou předlohou pro strahovské kázání v předvečer Beranovy internace o slavnosti Božího Těla 1949.