Vítám rozhodnutí státního zástupce. Měl-li by být kněz v dnešní době popotahován za obsah svého kázání, ocitli bychom se v době, kdy nad kněžími bděl státní dozor a nepohodlná kázání byla trestána odebráním státního souhlasu k výkonu duchovenské činnosti či také vězením. Ostatně, varovná slova z kázání P. Piťhy nejlépe dokresluje samotný fakt podání trestního oznámení ze strany feministické lobby, snad ve snaze nepohodlný názor zastrašit a umlčet. Na závěr zopakujme, co v Katedrále tehdy vlastně zaznělo:

"Nebezpečí vidím už v tom, jak zákeřně je Istanbulská úmluva formulována. V textu samotném není nic, pod co se rozumný člověk nemůže podepsat. Všechno nebezpečné a nepřijatelné je teprve v důvodové zprávě, která je tak rozsáhlá, že ji běžný člověk a patrně i dost poslanců nebude číst. Pro plné pochopení Úmluvy je dále třeba znát texty řady předchozích, již platných dokumentů. Je rovněž třeba ji číst v kontextu dalších proklamací a výroků jejích protagonistů. Protože nemám přednášku na právnické fakultě, ale kázání v katedrále, nebudu to rozvíjet.

Další nebezpečí vidím v tom, že Úmluva pojednává o určitém rozšíření práv a svobod a nám úplně uniká, že svoboda není sumou dílčích svobod a svobodiček, protože je celistvá, jediná a nedělitelná. Má povahu moře, které není součtem kapek stejně jako déšť. Svoboda buďto je, a pak z ní všechny ostatní přirozeně vyplývají, anebo není a je nesvoboda. Tu máme podle Istanbulské úmluvy uzákonit ve jménu mocné nátlakové skupiny gentristů a homosexualistů. Zdůrazňuji homosexualistů nikoli homosexuálů, z nichž mnozí s názory agresivních homosexualistů nesouhlasí.

Dokonale zvrácené zákony, které se u nás mají zavést a v několika zemích již zavedeny jsou, jsou namířeny proti tradiční rodině, tj.: otec–muž, matka–žena, děti, tedy děvčata nebo chlapci, a prarodiče, vždy muž a žena."

Celý text kázání Petra Piťhy je dostupný ZDE.