Doba koronaviru nám asi nedovolí, abychom si výrazně, jinak než v TV a rozhlasu, připomněli čtyřsté výročí bitvy na Bílé Hoře, rovněž tak není možné uspořádat mezinárodní konference a podobná setkání. Neproběhne také plánovaný koncert v katedrále sv. Víta v den výročí, jakož i shromáždění na bělohorské pláni. Přesto bychom výročí této bitvy neměli opomenout. Jedná se o jeden z klíčových momentů v dějinách naší země.

Významný francouzský teolog a pracovník ekumeny P. Yves Congar OP píše v jedné ze svých studií o komunikaci mezi Bohem a lidmi jako o událostech. Není to tedy jenom komunikace pomocí Božího slova, tedy Písma. Slovo není jen zvuk, ale také čin, událost. Odpuštění a smír vyžadují pravdivost, tj. pokoru, vyžadují upřímnost. Neukazuje se nám v novém světle neopravdovost ve vztazích nás křesťanů, jednotlivých konfesí, jak ve vztahu k minulosti, tak k současnosti? Pokud budeme chápat vážně slova o podané ruce zmíněných Jana Pavla II. a bratra Pavla Smetany, pak musí naše vztahy v současné době, přístup k současným problémům, být mnohem více pravdivý, upřímný, tedy i pokorný. Společnost se nachází v situaci, ve které očekává povzbuzení a duchovní i duševní pomoc. Je to výzvou, ale i odpovědí na klišé doby, kdy generace, které neprošly historickými zkouškami minulých staletí či tisíciletí, svými kroky jakoby chtěly demonstrovat: my jsme moudřejší, chytřejší, jsme lepší. Současnost nás často usvědčuje o opaku. Nechápejte tato má slova jako výtku, ale jako vyznání.