Na straně druhé, Christine Lagarde otevřela dveře červnovému poklesu sazeb – dle jejích slov bude centrální banka vědět „o něco málo více“ v dubnu a „daleko více“ v červnu.

ECB zůstává nadále pevně zakotvena v módu závislosti na příchozích datech. Ta zatím jednoduše neumožňují, aby šla centrální banka se sazbami směrem dolů, třebaže dochází k citelnému progresu na inflační frontě. Hlavním problémem zůstává setrvačná jádrová inflace, z podstatné části kvůli zrychlení mzdové dynamiky. Ostatně nová prognóza předpokládá, že nominální mzdy v eurozóně porostou v tomto roce tempem 4,5 %, v příštím roce pak 3,6 %. To je stále silná dynamika, která je z pohledu ECB důvodem pro pochybnosti ohledně síly a udržitelnosti desinflační trajektorie.

Celkově však nová prognóza vyznívá spíše neutrálně, a dokonce dále otevírá dveře červnovému snížení sazeb. Za prvé, výhled na inflaci byl směrem dolů revidován více, než se čekalo. Celková inflace by se měla již v příštím roce vrátit na 2 % (původně 2,1 %), ještě důležitější je však revize v případě jádrové složky – ta by měla v roce 2025 klesnout na 2,1 % (-0,2 p.b.). Jinak řečeno, výhled na inflaci doznal holubičích změn, které ve výsledku vidí inflaci na cíli ve druhé polovině roku 2025.

Za druhé se revize dočkala také růstová dynamika. Dle očekávání byl mírně snížen odhad růstu pro tento rok (z 0,8 % na 0,6 %), v roce 2025 se čeká růst HDP o 1,5 %. Rizika jsou však stále vychýlena směrem dolů. Zvláště příští rok vyznívá z našeho pohledu relativně optimisticky vzhledem k cyklickým i strukturálním těžkostem, se kterými se musí ekonomika eurozóny vyrovnávat. Pokud by se ale měl růst vrátit již v průběhu roku 2025 na potenciální tempo, pak je otázka, jak významně si může ECB dovolit jít se sazbami dolů.

Shrnuto, podtrženo, výsledek včerejšího zasedání ECB vnímáme jako důležitý signál směrem k červnovému začátku cyklu snižování úrokových sazeb. To je v souladu s naším dlouhodobým očekáváním, stejně jako aktuálním tržním zaceněním. Klíčovou roli ale nakonec sehrají příchozí data - především růst mezd za první čtvrtletí, který bude zveřejněn těsně po dubnovém zasedání centrální banky. Pokud by měl překvapit rychlejší dynamikou a přidaly by se i stále setrvačné jádrové cenové tlaky, začátek snižování sazeb v eurozóně by se oddálil do druhé části roku 2024.