Ačkoli se britské premiérce Mayové prozatím daří ustát tlak euroskeptického křídla konzervativců, větší problémy jí paradoxně způsobuje rebelie z pro-evropské části její strany. Tu musela odrážet v úterním parlamentním hlasování, kdy se část poslanců snažila prosadit dodatek k zákonu o brexitu, který by v případě selhání jednání zajistil fungování celní unie. Třebaže Mayová toto klíčové hlasování těsně ustála, její pozice zůstává nadále vratká, ba co více, její plány měkčího brexitu v Bruselu stále jen těžko akceptovatelné.

Politickou nejistotu v minulých dnech navíc doplnila i slabá čísla za inflaci (v červnu zklamal i maloobchod), která poslala libru až pod hranici 1,30 GBP/USD. I když inflační tlaky zjevně nejsou tak silné, jak prognózuje centrální banka, vše nasvědčuje tomu, že za dva týdny přece jen dojde k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. Pokračování utahování měnových podmínek totiž nahrává stále solidní růst mezd v tomto roce, který je pro centrální banku klíčový. A konečně také trhy větří další růst sazeb ze současných 50 bps již v srpnu, a to s více než 80% pravděpodobností.

Pokud by však měla politická nejistota okolo brexitu přetrvávat i v následujících měsících, centrální banka by mohla zvolit opatrnější přístup, tj. zvolnit tempo měnové restrikce. Nejistota ohledně dalšího vývoje je totiž obrovská, což koneckonců dala včera najevo i Evropská komise. Ta vyzvala členské státy, aby se začaly intenzivněji připravovat na odchod Británie z EU, přičemž nastiňuje dva hlavní scénáře - uzavření dohody a následné přechodné období, či neřízený brexit, kdy k žádné dohodě nedojde. Tak či onak, tou zřejmě jedinou jistotou nakonec zůstává, že brexit nebude mít žádného vítěze, ale pouze kupu poražených.