V roce 1968 se již tento stereotyp  neopakoval. V souvislosti s Fridays for  future se k studentskému hnutí z tohoto roku vrátil úvodník Heinricha Wefinga v německém  týdeníku Die Zeit: „Na celosvětové protesty proti válce ve Vietnamu následoval po pár letech skutečně konec války v jihovýchodní Asii ( a  diktatura ve Vietnamu a Kambodži). Na Jaro národů 1968 v Berkeley, Paříži nebo  Praze následovalo hluboká liberalizace Západu – a s dvacetiletým zpožděním zhroucení komunismu na Východě“.

Jestliže se protesty v roce 1848 obracely proti monarchii, v roce 1968 proti establishmentu, který vedl nesmyslnou válku ve Vietnamu nebo udržoval nesmyslnou diktaturu ve východní Evropě, se studentské hnutí Fridays for future či Extinction rebellion staví proti establishmentu, protože ničí klima a obyvatelnost planety. A v této mimořádné situaci nejsou opatření nad rámec běžného chodu, ekonomiky zvláště, absurdní, neboť - jak říká Bruno Latour - „všichni jsme jako Trump“.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele