Eman Pluhař: Výstava k 75. výročí Postupimské konference

12.07.2020 15:49 | Zprávy

Název výstavy v Postupimi je dvojdílný: Postupimská konference 1945 - Nové uspořádání světa.

Eman Pluhař: Výstava k 75. výročí Postupimské konference
Foto: Radim Panenka
Popisek: Zámek Cecilienhof v německé Postupimi

V očích veřejnosti je Postupimská konference víceméně synonymum pro Postupimskou dohodu, která stanovila poválečnou politiku v Evropě, v okupovaném Německu (5D), „posunula“ sovětskou hranici na západ do Polska (Polsko přišlo o třetinu státního území) a polskou hranici na západ na linii Odra-Nisa a tím současně spustila celou kalvárii přesídlení (transferu, odsunu či vyhnání) 14 miliónů Němců z Polska, Československa a Maďarska do válkou téměř kompletně rozbořeného Německa.

Méně známé je, že v Postupimi padlo rozhodnutí prezidenta Harry S.Trumana nasadit proti Japonsku atomovou bombu. O ní a také o dění v zákulisí konference informuje kniha a dokumentace německého historika Manfreda Müllera Rozhodnutí v Postupimi. O úspěšném testu atomové bomby se prezident Truman dozvěděl 15. července, tedy dva dny před zahájením konference v Postupimi. 24.července v 10.00 hod. středoevropského času podepsal rozhodnutí nasadit atomovou zbraň proti Japonsku. Teprve potom téhož dne navečer se odehrál známý rozhovor se Stalinem, kterému stručně oznámil, že Spojené státy vyrobily novou zbraň - s mimořádně ničivou silou. Přitom nezmínil - po dohodě s Churchillem - atomární charakter nové zbraně. Stalin nebyl překvapen a mínil, že by bylo dobré novou zbraň nasadit proti Japonsku. Hodnocení Stalinovy odpovědi nebylo jednotné. Truman: „Nepoložil jednu jedinou otázku.“ Churchill: „O testu nic nevěděl.“ Molotov: „Snaží se zvýšit cenu.“ Žukov ve vzpomínkách: „Pochopil jsem, že mluvili (Stalin, Molotov) o výrobě atomové bomby.“ Dochovala se i následná Stalinova reakce: „Ještě dnes musím mluvit s Kurčatovem o urychlení naší práce.“

A den nato konference vydala Postupimskou deklaraci jako společné prohlášení Trumana, Churchilla a Čankajška (telegrafický podpis). Stalin prohlášení podepsat nemohl, protože SSSR nebyl s Japonskem ve válečném stavu. Deklarace obsahovala výzvu ke kapitulaci Japonska a v opačném případě hrozbu zničení země. Japonská vláda kapitulaci odmítla. Následovala Hirošima (6.srpna), Nagasaki (9.srpna) a japonská kapitulace (14.srpna).

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomio Okamura byl položen dotaz

Vy jste proti sankcím

Já v nich také nevidím moc žádný přínos - ani pro Ukrajinu. Na druhou stranu, nebylo by horší nedělat nic, když Rusko rozpoutalo válku? Nebo co byste udělal vy, kdybyste byl teď ve vládě? A věříte, že Trump letos válku ukončí?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ladislav Jakl: Papež, na kterého čekáme

15:57 Ladislav Jakl: Papež, na kterého čekáme

Denní glosa Ladislava Jakla