Podle slov Pavla Hasenkopfa, který je též jedním z právních zástupců rodiny v České republice, by měli sociální pracovníci Barnevernu rodině sdělit, zda i nadále zvažují adopci dětí. Současně uvedl, že matka chlapců bude žádat konkrétní termín další schůzky s dětmi, která jí byla v loňském roce v rozporu s předchozím rozhodnutím soudu upřena.
„Podle rozhodnutí soudu má mít Eva Michaláková právo své děti vidět dvakrát za rok. Přesto tuto možnost dostala loni pouze jednou, a to v březnu. První požadavek mířený na Barnevern proto bude navýšení počtu návštěv v roce letošním. Evu Michalákovou na jednání doprovodí její nový norský právní zástupce, uznávaná advokátka Janne Fjelnseth, která případ nedávno převzala,“ přiblížil očekávaný průběh jednání Pavel Hasenkopf. Právní zástupci Michalákové také hodlají norské úředníky seznámit s novou žalobou, která byla podána a v níž matka opětovně žádá navrácení synů do péče.
Zástupci petičního výboru také zareagovali na množící se informace o podobných případech, které se začaly objevovat v českých médiích.
Jitka Chalánková k tomu říká: „V médiích se začínají objevovat kusé zprávy o podobných kauzách. I my monitorujeme desítky podobných případů v Norsku a dalších severských zemích, kde pustila kořeny tzv. juvenilní justice. Zakládáme si ale na tom, že zveřejňujeme pouze ověřené informace. Proto jsme vyzvali veřejnost, aby nás o těchto kauzách informovala na speciálním mailu bv.kartoteka@seznam.cz.“ Petiční výbor podle jejích slov zajistí rodinám anonymitu, k případnému zveřejnění dojde pouze v předem dohodnutém rozsahu a formě.
„Případy podobného bezpráví, které se děje Evě Michalákové, skutečně registrujeme i v dalších severských zemích, včetně Velké Británie. Je ale třeba připomenout, že s Velkou Británií má Česká republika mezistátní smlouvu, a je proto o případech odebírání českých dětí informována. Norsko takovou povinnost vůči České republice nemá, proto je komunikace s norskou stranou mnohem obtížnější a bez mezinárodního tlaku jsou tu čeští rodiče zcela bezmocní,“ doplnila Chalánková, která do dříve schváleného usnesení poslanecké sněmovny prosadila i ustanovení, podle kterého má vláda iniciování mezinárodní smlouvy s Norskem zvážit. Ta by měla především umožnit tok informací mezi oběma zeměmi.
David a Denis Michalákovi byli před třemi roky odebráni české matce žijící v Norsku pro podezření z užití násilí a sexuálního zneužívání a umístěni do pěstounské péče. Matka od začátku obvinění kategoricky popírá a v otázce použití násilí přiznává jen běžné výchovné plácnutí. Původní udání ze školky a od přechodné pěstounky později nepotvrdila ani norská policie, ani lékařské zprávy a v nejzávažnějších obviněních dokonce nepadlo ani trestní oznámení. Přesto děti i nadále zůstávají v pěstounské péči norské rodiny a matka se s nimi smí vídat jen dvakrát ročně na dvě hodiny. Právo na kontakt je upřeno i dalším příslušníkům rodiny Michalákových, kteří žijí v České republice. Aktuálně hrozí, že matka bude rodičovských práv zbavena úplně a děti budou dány v Norsku k adopci.
Případ Michalákové není výjimečný, spory s norskou sociální službou Barnevern řeší i další středoevropské a východoevropské země.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz