Připomeňme a identifikujme heslovitě dotyčné pojmy. Politický islám jsou cílené politické aktivity jednotlivce, hnutí, organizace nebo státu založené na vlastním náboženském vyznání, které vychází ze základních pramenů islámu (Korán, Síra - Sunna: biografie proroka Mohameda a Hadís: ústní podání, čin, zpráva nebo popis proroka Mohameda). Nedílnou součástí islámského smýšlení jsou islámská ustanovení či islámské právo, tzv. Šaría. V našem dnešním právním řádu odpovídá Šaría tomu, čemu říkáme občanský zákoník a trestní zákoník.

Politický islám a sekularismus se vylučují

V tomto kontextu je nutno podtrhnout, že samotný text Koránu je velmi složitý na pochopení. Jeho výklad může obsahovat více významů. Islám zajisté kryje všechny základní detaily života, ale hranice mezi politickým učením a ryzí bohoslužbou v něm není blíže určena. Lze ji však identifikovat mnohem snadněji v praktikovaném životě muslima než v původních zdrojích islámu.

Politický islám významně zastává násilné metody, ale i ty nenásilné. Naprostá většina muslimů, kteří ve svém osobním životě uznávají kritéria politického islámu (vědomě či nevědomě), bývá neaktivní. Nejsou členy žádných islámských organizací, ani nejsou napojeni na politicky organizované islámské skupiny.

Politický islám a sekularismus se vzájemně vylučují a jsou v dnešní době v otevřeném konfliktu. V posledních desetiletích se stává boj za sekulární život v islámských zemích mnohem těžší a nebezpečnější. Tato konfrontace je povinnou kapitolou historického vývoje islámské společnosti. Těžko lze předvídat, jak dlouho to bude trvat - rozhodně spíše staletí než desetiletí. Je nutné upozornit, že přímá západní interference do tohoto střetnutí může být kontraproduktivní. Může vyvolat záporný efekt, byť je míněna v dobrém úmyslu. Jen domácí liberální síly se mohou a musí ujmout tohoto povinného úkolu, tedy nikoliv ne-muslimové.

Má se za to, že organizovaný politický islám, nevyjímaje radikální a násilný, je politicky a finančně podporován státními nebo polostátními orgány, organizacemi či institucemi především Turecka, Íránu, Kataru, Iráku, Saudské Arábie a Súdánu. Štědré finanční příspěvky získává rovněž od příznivců - bohatých muslimů - na celém světě, především pak od muslimů v zemích Arabského/Perského zálivu.