Zdvořilostní telefonát
Bílý dům uvedl, že Biden během rozhovoru potvrdil historické závazky USA vůči Izraeli a svou osobní vůli posílit všechny aspekty partnerství mezi Washingtonem a Tel Avivem, zejména vojenskou spolupráci a zajištění bezpečnosti židovského státu. Oba státníci se shodli na tom, že budou úzce konzultovat regionální bezpečnostní otázky, včetně íránské jaderné problematiky. Prezident vyjádřil americkou podporu nedávné normalizaci vztahů mezi Izraelem a některými arabskými a muslimskými státy a zdůraznil nutnost pracovat na izraelsko-palestinském mírovém procesu. Dohodli se na pokračování strategické spolupráce a společně hodlají řešit výzvy, jimž region čelí. Netanjahu se stal prvním blízkovýchodním lídrem, s nímž Biden hovořil jako hlava státu.
Konec nekritického zbožňování Izraele
Na první pohled to působí jako dokonalá selanka, avšak jednalo se pouze o zdvořilostní telefonát plný floskulí nemající žádný zásadní význam. Úzké vztahy a pevné spojenectví mezi USA a Izraelem jsou geopolitickou konstantou bez ohledu na to, vládnou-li ve Washingtonu demokraté nebo republikáni. Je však zcela evidentní, že tak nadstandardní vztahy, jaké měl „Bibi“ s Donaldem Trumpem, mít s Bidenem nebude. Trumpova administrativa byla vůči Izraeli zcela nekritická a vycházela mu ve všem vstříc. Demokraté však vidí izraelsko-palestinský konflikt poněkud vyváženěji a kriticky se staví k ilegálnímu budování židovských osad na Západním břehu Jordánu, což je hlavní překážka blízkovýchodního mírového procesu, která fakticky znemožňuje vznik palestinského státu.
Naděje pro Palestinu
Další zásadní spor panuje ohledně postoje k Íránu. Zatímco Trump zrušil jadernou dohodu a neustále směrem k Teheránu chrastil zbraněmi, Biden hodlá tuto dohodu obnovit, protože v roli Obamova viceprezidenta se na ní sám podílel. Není žádným tajemstvím, že Netanjahu si přál Trumpovo znovuzvolení a jeho vztahy s Bidenem budou spíše chladně korektní, ačkoliv se jakožto veteráni mezinárodní politiky osobně znají již dlouho. Naopak Palestinci doufali v Bidenovo vítězství, protože od něj čekají větší vstřícnost, obnovení přerušených kontaktů a pokračování mírových rozhovorů. Některá Trumpova rozhodnutí se však měnit nebudou – např. americké velvyslanectví zůstane v Jeruzalému; jeho stěhování zpět do Tel Avivu nemá Bílý dům v plánu.
Přitvrzení vůči Saúdské Arábii
Jistých změn dozná i politika USA vůči dalšímu klíčovému spojenci v regionu – Saúdské Arábii. Stejně jako k Tel Avivu, i k Rijádu přistupoval Trump velmi nekriticky. Ještě jako prezidentský kandidát na počátku loňského roku Biden slíbil, že k absolutní monarchii zaujme tvrdší postoj, zejména co se týká kritiky porušování lidských práv, což Trumpa nikterak neznepokojovalo. Washington také přestane podporovat saúdskoarabské vojenské dobrodružství v Jemenu, které se pomalu mění v „blízkovýchodní Vietnam“. Biden jasně řekl, že tato válka musí skončit v neposlední řadě kvůli prohlubující se humanitární katastrofě. Nicméně na pevném vojensko-ekonomickém spojenectví Rijádu a Washingtonu, které je blízkovýchodní geopolitickou konstantou, se nic měnit nebude.
Geopolitické konstanty
Sečteno a podtrženo, v Tel Avivu ani v Rijádu nejsou z výsledku amerických prezidentských voleb nadšeni, ale nezbývá jim nic jiného než vůči USA provozovat pragmatickou politiku a budovat dosavadní spojenectví. Chtějí-li udržet velmocenský vliv Íránu v patřičných mezích, mohou tak učinit jedině s podporu USA.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV