Bývalý studentský vůdce byl v červenci nominován prezidentským kandidátem za širší levicovou volební koalici Schvaluji důstojnost, která zahrnuje stoupence přímé demokracie, zelené, progresivisty, socialisty, chávisty i komunisty. Získal 55,9 % a porazil tak svého rivala o necelých 12 %, což je poměrně vysoký rozdíl – necelý milion hlasů. Po ohlášení výsledků voleb oznámil, že bude pečovat o demokracii a držet na uzdě neoliberální ekonomický model. Povede zemi, jež v minulých letech čelila masovým protestům proti společenské nerovnosti a korupci, kterých se sám účastnil. Ve svém projevu řekl, že tuto práci přijímá s pokorou, obrovským smyslem pro odpovědnost a přísahal, že bude pevně bojovat proti privilegiím úzké skupiny lidí.

V Chile 1 % populace vlastní 25 % bohatství země, což hodlá Boric řešit zvýšením daní nejbohatším, rozšířením sociálních práv, reformou důchodového systému a systému zdravotní péče, jakož i zkrácením pracovního týdne ze 45 na 40 hodin a posílením zelených investic. „Víme, že i nadále existuje spravedlnost pro bohaté a spravedlnost pro chudé, a už nedovolíme, aby chudí dopláceli na chilskou nerovnost,“ řekl. Nově zvolený prezident také slíbil, že zablokuje kontroverzní navrhovaný projekt těžby, který by podle něj zničil životní prostředí. „Máme před sebou obrovskou výzvu. Vím, že v příštích letech jde o budoucnost naší země, takže garantuji, že budu prezidentem, kterému záleží na demokracii a víc naslouchá, než mluví, hledá jednotu a denně se stará o potřeby lidí,“ sdělil svým příznivcům, mezi nimiž nechyběli ani představitelé LGBT komunity. 

Boric dokázal zvrátit rozdíl s větším náskokem, než předpokládaly předvolební průzkumy, a to tím, že expandoval mimo svou voličskou základnu v hlavním městě Santiagu a přilákal elektorát venkovských oblastí, který odmítá politické extrémy. Například v severním regionu Antofagasta, kde v prvním kole hlasování skončil na třetím místě, porazil Kasta o téměř 20 procentních bodů. Rovněž se mu podařilo oslovit nevoliče – k urnám přišlo o 1,2 milionu lidí více než v prvním kole, čímž se zvýšila volební účast ze 47,3 na 55,6 %. To je nejvíce od doby, kdy v roce 2012 přestalo být hlasování povinné. Boricovo vítězství však bude pravděpodobně limitováno rozděleným Kongresem. Skutečnost, že Kast prohrál, neznamená, že úplně odešel z politické scény. Faktem je, že jeho strana získala významné zastoupení v Kongresu i v Senátu. Boric bude muset usilovat o dialog s pravicovou opozicí, aby mohl realizovat svůj politický program, a je nepravděpodobné, že ho bude schopen naplnit beze zbytku. Je příliš ambiciózní a nakonec bude muset ubrat na levicovosti.

Toto hlasování bylo hluboce polarizované – Chilané se rozhodovali mezi mužem, který velebil Pinochetovu diktaturu, a vůdcem protestů, který má údajně způsobit nepořádek a nestabilitu. Oba kandidáti nabízeli rozdělené společnosti zcela odlišné vize budoucnosti země a navíc oba jsou političtí outsideři – reprezentují strany, které nikdy nebyly ve vládě.  Nakonec ale Chilané hlasovali pro novou éru a nový druh prezidenta. Pro mnohé byl tento výsledek přirozeným završením posledních několika let. Protesty vypukly v roce 2019 se zvýšením nákladů na dopravu a o rok později občané hlasovali pro revizi ústavy z dob diktatury a sepsání progresivnějšího základního zákona. Nyní z toho všeho vzešel nový lídr.

Jednou z největších výzev Gabriela Borice bude sjednotit miliony Chilanů, kteří hlasovali pro jeho oponenta. Kast svou porážku okamžitě uznal a pogratuloval svému soupeři k velkému triumfu, což je dobrým signálem pro zakopání příkopů rozdělené společnosti. Boric na oplátku řekl, že bude prezidentem všech, i těch, kteří ho nevolili. A dosluhující pravicový prezident – konzervativní miliardář Sebastian Piñera – se s Boricem spojil prostřednictvím videokonference a nabídl jeho vládě plnou podporu během tříměsíčního přechodného období. To je slibný start ke stabilizaci andské země rozjitřené tvrdým volebním soubojem.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele