Média včera referovala o výsledku Babišova soudu. Novináři a editoři z deníku E15 napsali, že expremiér je „nepravomocně nevinný“. Konečně přiznali barvu, platí podle nich presumpce viny. To jsme sice možná mnozí věděli už dávno, ale takto otevřeně to nikdo z nich ještě nenapsal. Mediální presumpce viny ale v konečném důsledku vede k likvidaci důvěry v elementární právní řád a soudní systém, protože ten má rozhodovat na základě logiky zcela opačné. Novináři z téhož rádi obviňují politiky, přitom jejich moc vytvořit ve společnosti atmosféru nedůvěry a zmaru je mnohem větší.

Logika presumpce viny, kterou redaktoři E15, ale nejen oni, uplatňují, vlastně říká, že prvotním stavem každého z nás je vina, u soudu se pak případně rozhoduje o naší nevině. Jinak není možné si jejich slova vykládat. Ano, o dědičné Vině člověka s velkým V po vyhnání z ráje někteří víme, tady se ale bavíme o světské spravedlnosti, a ta má jiná pravidla. Ty však levičáci v médiích nikdy nerespektovali, a zároveň si nenechali nikdy ujít jedinou příležitost k tomu, aby z toho, co sami dělají, obviňovali ostatní.

Expremiér obveselený pozitivním výsledkem svého soudního řízení se hned vydal na cesty. Jel navštívit nejbohatšího člověka světa, majitele luxusních módních značek jako je Louis Vuitton, Fendi či Tiffany Francouze Bernarda Arnaulta a prezidenta Macrona. K čemu má v prezidentské kampani setkání s touto evropskou věrchuškou přispět a jaké přesně voliče má nalákat je záhadou.

Macron sice v tradici francouzské namyšlenosti a antiamerikanismu zastával dlouho v ukrajinské válce relativně zdrženlivější postoje a snažil se o zprostředkování jednání, což je chvályhodné (a taky za to dostával od mnohých válečníků patřičně „za uši“), ve zbytku „agendy“, která nás trápí, však vždy byl a je předním „Evropanem“. Někoho ale asi tyto falešné politické kamarádšofty, tykání a demonstrativní oslovování se křestními jmény, Uršulo, Emmanueli nebo Angelo, které Andrej Babiš tak rád dává na odiv, asi oslovuje. Otázkou je, zda jsou to ti stejní, kteří by byli ochotni hodit mu v pátek a sobotu svůj hlas. Uvidíme.

Nejednou jsem zde psal o autech. Pro spoustu lidí je to symbol normálního svobodného života, pro mne jako člověka z malého města bylo usednutí do auta v osmnácti letech a zbavení se řídkých jízdních autobusových řádů velkým průlomem a zvýšením kvality života. Myslím, že v tom nejsem sám. S velkým znepokojením proto sleduji, co se v posledních letech odehrává v automobilovém světě. Zjednodušeně řečeno, masový automobilismus končí. Může za to ekologický fanatismus ordinovaný téměř výlučně Evropskou unií. Pár citátů ze dvou nedávných rozhovorů významných insiderů českého autoprůmyslu.

„Je jasné, že se zhorší dostupnost automobilů pro mnoho lidí, a to nejen kvůli vysoké ceně. Prostě se všichni budeme muset naučit v tomto světě žít. Pamatuji doby, kdy jsem jezdil autobusem, vlakem a zejména chodil pěšky. Doby, kdy lidé ukládali auta na celou zimu na špalky. Dnes co auto, to jedna osoba a pokud možno obrovské SUV. To se bude muset změnit.“ (předseda odborů Škoda Auto Jaroslav Povšík, deník E15, 9. 1. 2023)

„Nárůst cen [automobilů] je z výrazné většiny tlačen Evropskou unií. Tlačí na dílčí vybavení auta a na snižování emisí…. Euro 7 ale kompletně změní pravidla už za dva roky…. Ani hybridy které vyrábíme, nedokážou plnit přísné limity. Ceny aut to zvedne o desítky procent.“ (Robert Kiml, viceprezident produkce společnosti Toyota ČR, deník E15, 11. 1. 2023)

Budou-li pokračovat současné trendy podporované vládou a nekritizované opozicí, a to platí i pro prezidentské kandidáty, auto za rozumnou cenu zkrátka přestane být realitou. Stále tomu nikdo nechce věřit.

A propos prezidentská volba. Je to dokonalá fraška, lidová taškařice. Při stém výročí úmrtí Jaroslava Haška pojali kandidáti zřejmě přesvědčení, že mají usilovat o to, aby „byla legrace”. (Někteří jsou bohužel směšní, i když nechtějí.) Když tak zrovna kandidáti nesypou z rukávu nejbanálnější kýčovité fráze, snaží se bavit otupělé diváky a uživatele, kteří tím na sociálních sítích žijí. Ale zasloužíme si to. Plně! Doba je naprosto plytká a povrchní, lidé, kteří se považují za inteligenci a svrchu se dívají na „dezoláty“ (jak říkají všem, kdo nesdílí jejich pohled na svět), jsou tím agresivnější, čím víc se vzájemně podobají. A faktem je, že se jedni druhým podobají snad nejvíc v dějinách západní civilizace. Veškerá moudrost „elit“ spočívá v tom, že zmáčknou láhev, než ji vhodí do kontejneru na tříděný odpad, nechají se naočkovat, ostentativně fandí těm správným a dávají za sebou dolů prkénko na toaletě (to je, prosím, nadsázka). Toť vše, žádná specifická kvalita v tom není.

A proto dobře nám tak! Máme, co si zasloužíme. Doba je pitomá, ale to my jsme ta doba! Výsledek prezidentských voleb tomu bude odpovídat. Už to nemůže být jinak.

Převzato z webových stránek Institutu Václava Klause