Léto. „Lidé využívají vysokých teplot, a proto tráví v létě více času venku, pořádají pikniky, nebo chodí na pláže.“ Píše o tomto ročním období trochu toporně a internacionalisticky Wikipedia, protože my chodíme spíše k řece nebo na přehradu. Je to období, kdy by se toho nemělo dít moc. Sezóna sběru a zavařování okurek, ospalých parných odpolední a podvečerních bouřek. Přesto se toho děje mnoho.

Parlament sice odjel na prázdniny. Ještě před tím ale stihl posunout dál zákon o rozšíření a zvýšení televizních poplatků, jako by nebylo nic podstatnějšího. Vláda bohužel zasedá dál. Dnes měla na programu projednávání české podoby Green Dealu, balíku zákonů, které citelně sníží životní úroveň občanů České republiky. Cílem je zdražením některých výrobků a služeb omezit jejich spotřebu. Takto to ale lidem nikdo neříká, respektive nikdo z vlády. Opakovat to ale stále dokola už přijde člověku poněkud trapné. Lidé si na to musí asi přijít sami.

V horkém létě 1914, tedy přesně před 110 lety zbývalo 11 dní do začátku konce staré Evropy. 28. července 1914 vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku a automat spojeneckých smluv a závazků, který už nikdo nebyl schopen zastavit, se tím dal do pohybu. Jeden významný český historik mi před pár dny řekl, že paralely jsou zábavné intelektuální hříčky, ale každá je falešná. To je dost možné. Ale nějaké zobecnění a poučení přeci odhalovat umožňují. Platí-li, že poučení se z historie je užitečné, což kdekdo rád opakuje, mají paralely velký smysl. Nelze-li se z historie poučit nijak, pak je trochu zbytečné se jí vůbec zabývat. Shoda by při vší (oprávněné) skepsi k možnostem poučitelnosti se člověka z čehokoli ale snad mohla být na tom, že stojí za to, se alespoň pokoušet

. A teď tedy oněch pár paralel mezi léty 1914 a 2024.