Pravda, po ukončení 1. světové války nebylo také u nás vše růžové, ale dost zemí v Evropě má svoji historii volného pobytu v přírodě. Po válce se v údolí Vltavy, Sázavy a Berounky začali objevovat mládenci, co se večer sešli u ohně a poté uléhali ke spánku přikryti kabátem, či dokonce dekou.

Náš tramping poznamenala tradice dobývání amerického Západu. Připomenu jen jednoho z nich, co si později postavil srub v dosud nezatopených Svatojánských proudech. Jmenoval se Eduard Ingriš, co získal přezdívku Eda Čahoun. Po 2. světové válce ale odjel do Jižní Ameriky a již se nevrátil. Před několika lety byla přivezena už jen pozůstalost.

Málokdo dnes ví, že jako hudební skladatel napsal písničku, co se u nás dosud zpívá u táboráků – „Teskně hučí Niagara..." Také filmoval i v závěru války v Praze a snad bylo dobře, že nebyl ve svém bytě, když na něj dopadla bomba. Také se málo ví, že byl poradcem filmařů při zachycování popravy K. H. Franka...

Totem - foto František Dostál

Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami. Publikováno se souhlasem vydavatele.