Aktuálně mocní s většinou národa opravdu nezachází slušně a každý člověk objektivně nemá stejně pevné nervy. Přesto by tento čin neměl skončit pouze tím, že se posílí stavy policistů, doprovázející naše politické špičky.

Chrastavský střelec zcela jasně naznačil, že by se vládní kurz měl otočit tak, aby drtivou většinu národa dostal do klidných vod. Tím nevolám po metání pečených holubů směrem k ústům obyčejných lidí, ale po nastolení nejenom verbální, ale skutečné občanské rovnosti. Za ní nelze považovat stav, kdy se rozkrádači státní kasy nemusí bát o svůj lup, neboť díky legislativní ochraně nemusí prokazovat jak svůj majetek nabyli. Naopak okradení to za ně musí snižováním svých sociálních jistot už od sametu platit.

Jsem prostě přesvědčený, že by lidé pochopili výkyvy ekonomiky, kdyby jim horních deset tisíc stále hlasitěji při konzumaci cíleně netrestaných zlodějen nemlaskalo do uší. A aby bylo jasno. Pokud se dnešní vládnoucí garnitura dokáže klanět lidem jako jsou bratři Mašínové, kteří při prosazování svých politických postojů sáhli k mimořádně extrémním řešením, pak by měla udělat vše, aby se z činu Chrastavského střelce poučila. Ne v jeho zájmu, ale především ve svém.

Zkrátka a dobře. Mocní by se měli začít chovat tak, aby se Pavel Vondrouš pro jiné mocné nestal v budoucnosti vyznamenání hodným hrdinou. Není to složité. Stačí se bát a nekrást. Kdyby to platilo, atrapu by na prezidenta nenamířil.