Ze záznamu z posledního jednání ČNB vyplývá, že velkým tématem diskuze bankovní rady byl vývoj eura a měnové politiky eurozóny. Ačkoli prognóza centrální banky počítá se silnějším posilováním koruny, než očekáváme my nebo trh, vnímá bankovní rada riziko oslabení koruny spojené s koncem kvantitatiního uvolňování ECB. O tomto problému jsme psali již v naší lednové čtvrtletní strategii. Zároveň je v záznamu zdůrazňováno, že pokud bude posilování koruny mírnější, může centrální banka přistoupit k dalšímu zvýšení úrokových sazeb, se kterým aktuální prognóza ČNB nepočítá. Otázkou je, jestli jedno, resp. dvoje navýšení sazeb spolu s posilováním koruny bude centrální bance stačit, aby dostala inflaci ke svému cíli do konce roku. Podle našeho názoru další kumulace inflačních tlaků (především mzdových) dotlačí ČNB i ke třetímu navýšení sazeb ještě v tomto roce. K tomu se přidává riziko „překoupenosti“ koruny a hromadné redukce korunových pozic na trhu. Pokud si investoři vysvětlí nezvyšování úrokových sazeb jako přestávku v „normalizaci“ měnové politiky, mohou se rozhodnout odejít a náhle oslabit korunu.

Opakovaně také zazněl názor, že na druhou stranu pomalejší návrat měnové politiky v eurozóně může v delším horizontu znamenat pomalejší růst domácích úrokových sazeb. Současná prognóza centrální banky počítá se třemi nebo čtyřmi zvýšeními sazeb v roce 2019 a se zastavením posilování koruny. Z čehož vyplývá, že pokud ECB nezačne zvyšovat v příštím roce úrokové sazby, nebude tak činit ani ČNB.

V tomto týdnu bude pro korunu podstatný hlavně výsledek lednové inflace. Očekáváme mírné zpomalení o jednu desetinu procentního bodu na 2,3 %. Nicméně lednová statistika je zatížena každoroční změnou části regulovaných cen a poplatků, což se projevuje i na výrazně vyšším rozptylu odhadů dalších subjektů.