To, že se někdo zamýšlí a koná ve prospěch potravinové soběstačnosti, a hlavně s ní související zaměstnaností, oživením venkova i kultivací naší krajiny a třeba i posílením národní hrdosti, je bohulibé a prozřetelné. Je to velké upozornění pro ty z nás, kteří tyhle souvislosti nevnímají. A důrazné varování pro ty, kteří hodlají nový „Potravinářský zákon“ torpédovat v zájmu svého byznysu a v zájmů cizích. A to je na místě ještě mnohem víc!

Co mne ale naplňuje obavami, je nejen předpokládaný odpor poslanců demobloku či senátorů, ale i předvídatelný postoj ČT k této problematice. Objektivních informací či osvěty se od veřejnoprávního média zase nedočkáme. Lze jen počítat se zavedeným přístupem. Bude podobný tomu, jak se ČT chová třeba v současné vypjaté koronavirové krizi.

Všechno hanit, hledat problémy, vyvolávat obavy a naštvanost, nepřímo nabádat k obcházení opatření, dávat návodné dotazy kritikům, jízlivé pak osobám zodpovědným… Žádná míra empatie, žádná snaha o pochopení či apel na svornost, kterou teď tak nutně potřebujeme. Žádná osvěta a návod, jak se chovat v nouzovém stavu, v boji o zdraví a životy! Jak si nasadit respirátor, nám v hlavním zpravodajství neřeknou, o Navalném slyšíme stokrát denně. O fatálním selhání EU při zajištění vakcín, diletantských smlouvách se rovněž mluvit nesmí! I za vakcíny může naše vláda.

Ztráty a starosti řadových živnostníků jsou jistě zlé, ale z vysílání ČT nabudete dojmu, že hlavními pilíři našeho hospodářství jsou zaměstnanci show byznysu, co si nepokorně říkají umělci, restaurace, fitcentra a ski areály. O českých sedlácích jsem neslyšel ani zmínku a nejspíš jim taky do skoku nebude...

Celá strategie ČT (a nejen její) má jedno společné. Zničte Babiše! Neomezený prostor dostávají lidé vůči němu i osobně zaujatí… Senátoři, co jsou z principu proti všemu, co vláda rozhodne, poslanci zastupující pětiprocentní partu, co touží po vládním korýtku, představitelé Svazu obchodu a cestovního ruchu či Hospodářské komory, Bruselem vyškolení a nadnárodními řetězci protěžovaní „odborníci“, Bakalova média a zástup dalších… Pozadu nejsou ani soudy. Ten Ústavní především. Aby se vláda a parlament nenudily, předhodí jim tři roky starého kostlivce – volební zákon, ruší opatření nouzového stavu, vyvolává zmatky, předjímá soudní spory... Jakoby ti páni soudci (ne všichni) žili v jiném světě. Nebo že by byli protekčně očkováni, v ČT nepochybně taky. Taková „ochrana“ Ústavy a rozporuplné verdikty soudů nás nechají vyhynout. Hlavně že mohou mít obchodníci otevřeno, živnostníci podnikat a volně putovat po světě. Copak nevnímají, že stav je kritický, že zdravotníkům neustále svým přístupem připravují neukázněné občany a různé popírače k nástupu do nemocnic. Copak nevidí, že lidé z nemocnic jsou na pokraji sil, že jim před očima strádají a umírají lidé.

A právě ve všech těchto souvislostech mám obavu o objektivní informování a férovou debatu o „Potravinářském zákonu“ a o jeho osud rovněž.