Francouzská ignorace

Naposledy k určité přezíravosti došlo během oslav 100 let od konce první světové války v Paříži. Francouzští organizátoři se dopustili velkého faux pas vůči Srbsku. Srbský národ sehrál v první světové válce důležitou roli jako francouzský spojenec. Podle odhadů padlo ve válce až 1,3 milionu obyvatel tehdejšího balkánského království a země přišla o 62 procent své mužské populace. Stalo se však, žeběhem vzpomínaných oslav posadili srbského prezidenta Vučiće (vpravo na fotografii s Macronem) kamsi do kouta v druhé řadě a zato kosovského prezidenta Taciho hned za Putina a Merkelovou. Na katedrále Notre-Dame vlála kosovská vlajka. Neúcty si všiml francouzský pravicový deník Le Figaro, který píše o tom, že zatímco mimo představitelů Ruska, USA, Itálie, Rumunska byl hostitel Emmanuel Macron obklopen navíc německou kancléřkou, tureckým a bulharskými prezidentem, tedy nepřáteli v této válce, seděl srbský prezident na opačné straně mezi nižšími politickými představiteli, jako jsou ministři a různí lidé. Le Figaro píše dále o tom, že Srbsko připomíná na různých místech společný boj s Francií, ať je to v řecké Soluni, makedonské Skopji nebo přímo ve svém hlavním městě Bělehradě. Zde na podstavci sochy (žena držící v rukou meč) vztyčené na památku Francouzů, kteří v Srbsku padli během první světové války při boji proti Habsburkům, je vytesán nápis: Milujeme Francii tak, jako nás ona milovala. Finance na pomník, který vytvořil světově proslulý chorvatský sochař Ivan Meštrović sesbírali srbští přátelé Francie a žáci francouzských škol v Srbsku. Když došlo k bombardování Srbska letadly NATO, Srbové pomník pokryli černým suknem a napsali na podstavec sochy nápis: „Věčná sláva Francii, která již neexistuje“. Nyní po pařížské oslavě konce první světové války opět Srbové tento pomník poznamenali tentokrát černým sprejem, když přeškrtali slovo Francie.

/Na vysvětlenou dodejme, že v politice a v mezinárodních vztazích mají protokolární záležitosti velký význam a nejsou brány na lehkou váhu. Mnohdy se určité záležitosti stávají důležitým politickým vzkazem. Příkladem může být opožděný příchod Vladimira Putina na slavnost v Paříži, jeho podávání ruky určitým státníkům a zdvižený palec k prezidentu USA Trumpovi (fotografie vlevo). Připomeňme, že se plánovala vrcholná schůzka v Paříži mezi oběma státníky a Macron podnikl velké úsilí, aby k ní nedošlo/.

Americká ignorace

Obdobně jako Francie se na oslavách 100 let od konce první světové války v Paříži zachoval americký prezident Donald Trump, když se zde neúčastnil Mírového fóra, kde byli přítomní další světoví státníci počínaje Macronem, přes Angelu Merkelovou, Recepa Erdogana a konče Vladimirem Putinem. Místo toho odjel uctít památku padlých amerických vojáků. Francouzský prezident Macron pojal Mírové fórum jako výroční shromáždění politických lídrů a občanské společnosti věnované diskusi o demokracii. Fórum mělo ukázat, že ve světě existuje řada vlivných sil v nevládních organizacích, společnostech, nadacích a mezi intelektuály, - kteří věří, že by svět měl být multilaterální, otevřený a s určitými pravidly.

Trump se navíc pro špatné počasí nejel podívat ani na bitevní pole Belleau Wood z první světové války a poslal tam své nižší úředníky.