Celá řada studií zaměřených na lidské zdraví ukazují silnou vazbu mezi nedostatečným přístupem do přírody a přírodních oblastí a špatnými výsledky, které zkoumané osoby vykazovaly ve zdravotních testech. Identifikovanými negativními projevy, které jsou spojeny s nedostatkem přírody, jsou vyšší míra obezity, psychické problémy a vyšší úmrtnost.

I proto je důležité, aby na části z 2,6 milionů hektarů lesů v České republice mohli lidé prožívat bezprostřední kontakt s divokou přírodou. Ta dnes zaujímá pouze 0,3 % celkové plochy státu, zatímco zastavěná území zabírá už 11 % a stále narůstá [2].

Institut pro evropskou politiku životního prostředí (IEEP) ve své zprávě pro Friends of the Earth Europe uvádí, že:

• lékaři předepisují méně antidepresiv v těch městských oblastech, které roste více stromů;
• přístup k přírodě může u dětí snížit problémy s chováním, jako jsou hyperaktivita, emoční problémy, nebo ve vzájemných vztazích;
• větší obezitu a menší fyzickou aktivitu vykazují lidé s horším přístupem k přírodě;
• dostupnost přírody je spojena s lepší duševní pohodou a nižší úmrtností;
• těhotné ženy, které žijí v blízkosti přírodních oblastí, mají v průměru nižší krevní tlak;
• novorozenci v oblastech s hojnými zelenými plochami mají vyšší porodní váhu a větší obvod hlavy;
• u dětí starších šesti let se snižuje riziko alergií, pokud žijí v blízkosti (do pěti kilometrů) přírodních oblastí;
• muži středního věku žijící ve znevýhodněných městských oblastech, kde je ale velké množství zeleně, mají o 16 % nižší riziko úmrtí ve srovnání s podobnými skupinami žijícími v oblastech s menším množstvím zeleně;
• zelené plochy jsou důležitým faktorem pro jednotlivce i skupiny lidí při získání vztahu ke konkrétnímu místu i širší krajině;
• zelené plochy podporují duševní pohodu u starších osob.

Ochrana a obnova přírodních lokalit, dostupnost městské zeleně i volně přístupné přírody, pobyty v přírodě jako zdravotní prevence mohou být klíčem k řešení některých problémů moderní společnosti. Divočina je nedílnou součástí zelené infrastruktury propojující zeleň ve městech i okolo nich, lesy i zvláště chráněná území.

Hnutí DUHA proto navrhuje, aby se území pro divokou přírodu výhledově zdesetinásobilo ze současných 0,3 % na 3 % rozlohy Česka. Místa, kde hrají přirozené procesy hlavní roli, jsou klíčovou podmínkou pro život mnoha vzácných rostlin a živočichů, jako jsou vracející se rysi či vlci. Průzkumy zkoumající lidské zdraví navíc ukazují, že místa ponechaná samovolnému vývoji jsou zdrojem hlubokých zážitků a předcházejí tak psychickým i fyzickým problémům jejich návštěvníků [3].

Místa s divokou přírodou nemusíme hledat jen v tropických pralesích či za polárním kruhem a dokonce ani v jádrových územích národních parků. Kousek divočiny se nachází v každém okrese. Lidé ji mohou najít všude tam, kde příroda měla a má dlouhodobě možnost se svobodně vyvíjet a kde je člověk jen vnímavým, tichým hostem. Novými ostrovy divoké přírody v naší krajině mohou být i místa vytipovaná odbornou studií, kterou zveřejnilo Hnutí DUHA v červnu loňského roku [4].

Tipy, kde načerpat mentální a fyzické zdraví z přírody v blízkosti vytipovaných míst divočiny, jsou v průvodci Hnutí DUHA s názvem „Poznáváme ostrovy české divočiny“. Obsahuje dvanáct konkrétních tipů na výlety a je nabitý zajímavostmi i fotografiemi. Zájemci si jej mohou objednat ZDE [5] a je nabízen zdarma.

Všechna místa, kde mohou lidé obdivovat fascinující divadlo neustálých proměn přírody, jsou navíc nedaleko větších měst a dobře dostupná veřejnou dopravou. Kromě čistě přírodovědných informací průvodce obsahuje i historické zajímavosti nebo tipy na pozoruhodné památky v okolí rezervací. Trasy vedou po turistických stezkách a až na výjimky se výletníci mohou v okolí stezek volně pohybovat.

Robbie Blake, expert na ochranu přírody, Friends of the Earth Europe řekl:
„Je čím dál více odborných poznatků o tom, že lidem a celým komunitám se daří pouze tehdy, pokud mají přístup k přírodě. Všichni v našem životě potřebujeme přírodu. Ta nám dává svobodu a pomáhá nám žít zdravě. Příroda je naše právo, takže je povinností EU, národních i místních samospráv, aby lépe chránily a obnovovaly přírodu pro všechny.“

Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina Hnutí DUHA, řekla:
„Mezinárodní den lesů je příležitostí k zamyšlení, jak přistupujeme k přírodě a zvláště k lesům. Je důležité propojovat jednotlivé prvky zelené infrastruktury tak, aby byly pro člověka dostupné. Mimo jiné je důležité, aby byly vymezeny velké oblasti lesů, které budou ponechány samovolnému vývoji jako prostředek pro načerpání energie a prožitků z přírody. I díky těmto oblastem se lidé mnohem lépe vypořádávají s psychickými a fyzickými problémy.“

Poznámky:
[1] Více ZDE. Mezinárodní den lesů byl vyhlášen OSN v prosinci roku 2012 a poprvé se slavil 21. března 2013. Hlavním účelem je zvýšení povědomí o významu všech typů lesních ekosystémů pro udržitelný rozvoj a jejich ochranu. Lesy pokrývají třetinu povrchu Země. Ukrývají rovněž mimořádně vysokou úroveň biologické rozmanitosti, které na oplátku poskytují širokou škálu ekosystémových služeb (potraviny, krmiva, voda, přístřeší, koloběh živin a rekreace) a jsou velice významné z hlediska ukládání uhlíku.
[2] Denně ztrácíme nerozumnou výstavbou 24 hektarů půdy. Mění se na nové silnice, nekonečné sklady a unifikované satelitní čtvrti. Zákonná ochrana půdy se stále oslabuje.
[3] Friends of the Earth je mezinárodní síť ekologických organizací z 69 zemí 5 kontinentů, které sdružují více než 2 miliony členů. Hnutí DUHA je českým členem sítě.
[4] Analýza podmínek na území ČR z hlediska biodiverzity a vhodnosti pro ponechání samovolnému vývoji (ZDE)
[5] Poznejte ostrovy české divočiny (ZDE)