Magistrát si nejprve nechá vypracovat studii opravy, která by měla být dokončena příští rok v únoru. Teprve na jejím základě vedení města rozhodne o způsobu opravy. Nyní Rada prý prověřuje různé varianty oprav mostu a na jaře padne rozhodnutí o dalším postupu. To znamená ztrátu dalšího půl roku. A jak se taková další zima dokáže na mostu samotném podepsat, si jistě umí každý představit.
Předchozí vedení města plánovalo zbourání. Libeňský most z roku 1928 je v havarijním stavu.
Most se skládá z šesti staveb, které na sebe navazují. Vedle historického mostu přes Vltavu jsou součástí mosty na libeňské straně včetně tzv. inundačního, který slouží jako protipovodňová ochrana a pod jehož oblouky protéká při povodních voda. Krajní části soumostí musely být v minulosti podepřeny.
Libeňský most, respektive soumostí šesti na sebe navazujících mostů, spojujících od roku 1928 Holešovice a Libeň je v Praze po proudu řeky patnáctým mostem. Od svého vzniku dosud neprošel žádnou zásadnější opravou a je v kritickém stavu. Už delší dobu na něj nesměla auta těžší než 7,5 tuny a tramvaje mohou projíždět jen pomalu a s dalšími omezeními.
V roce 2002 byl Libeňský most při povodni mírně poškozen. Povrch betonu byl při povodni v roce 2002 vymyt vodou a patrně díky obsahu agresivních látek ve vodě byl povrch poměrně slušně očištěn. A proto se již tehdy začala Rada města v čele s primátorem Pavlem Bémem stavem mostu zabývat.
V roce 2004 si nechala vypracovat komplexní posudek, který konstatoval, že je konstrukce mostu silně zanedbaná a některé části jsou poškozeny korozí až na hraně havarijních podmínek. V zanedbaném stavu byla tramvajová trať, vozovky, chodníky i povrch ramen, vozovky byly špatně odvodněné se zbytky posypů a bláta, spáry zahliněné a zarůstající vegetací. V rámovém otvoru na pravém břehu Vltavy sídlili bezdomovci, kteří zde pálili ohně, spodní líc mostu byl silně zakouřen a u schodiště bylo viditelné místo, kde došlo k silnému požáru a poškození povrchových vrstev betonu.
Od roku 2009 se na třech krátkých úsecích na předmostích nesmí potkat dvě protijedoucí tramvaje, což je vyznačeno drážními značkami Zákaz potkávání. Proto již v roce 2009 byla prohlášena rekonstrukce za nezbytnou. Ve volbách v roce 2010 však primátor Bém padl, a nastoupilo nové vedení města. Od té doby se vedly nejrůznější politické půtky a šarvátky ohledně mostu, k opravě se však nikdy nepřistoupilo. Trvalo dlouhých 8 let než, jak se zdá, se s mostem začne něco dělat. 8 let, 8 zim, 8 let dalšího chátrání!
Jenomže rozhodnutí nebourat, ale opravit sebou přináší více problémů, než je zdrávo. Na první pohled je argument, že to vyjde laciněji, lákavý a pro voliče přitažlivý, na straně druhé jde ale o typický „fake argument.“
Samotná oprava jistě přijde laciněji než postavit most nový, ale zatímco nový most bude sloužit bez problémů dalších 50 – 100 let, do opraveného mostu se bude i nadále stále investovat do údržby a dalších oprav, takže v závěrečném součtu bude oprava mnohem dražší. Znáte to – jakmile se něco ocitne za hranicí své životnosti, už do něj jenom cpete peníze.
Navíc, a to je nejdůležitější, na rozdíl od novostaveb není možné na opravy mostních konstrukcí použít evropské dotace, takže veškeré náklady ponese Praha sama. Tempo oprav pak budou nepochybně brzdit uzavírky a dopraní komplikace, které si stavební práce na pochodu vyžádají a které přinesou další problémy v navazující dopravní síti.
A navíc, Praha by si, když už je tady ta příležitost, jistě zasloužila alespoň jeden moderní most, třeba víceúrovňový, který by byl bezpečnější jak pro MHD, tak pro automobilisty, a pochopitelně i pro cyklisty, pro které pan starosta Prahy 7 Čižínský tak rád maluje na vozovky vyhrazené pruhy, a chodce.
Nezdá se tedy, že by Rada města vykročila tou správnou nohou.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV