V úžasných, členitých prostorách pražské Galerie Art Mozaika – od expozic klasiků a současných předních tvůrců fotaktů  na chodbách, až po hlavní výstavní prostor s obrazy a třešničkou na dortu, v expozici, zbudované v protiatomovém krytu budovy, kde jsou i díla z ranku kresleného erotického humoru či reklamy - se letos Pošva prezentuje pěticí svých jedinečných a neopakovatelných děl. Jedním bronzem a čtyřmi keramickými postavami, které nás pobaví, potěší a v řadě sběratelů erotického výtvarného díla zašimrají přáním – tak to bych tedy chtěl.

Komentovaná prohlídka

Jmenovaný umělec je originální výtvarník, který ve svém pojetí povýšil keramiku na sochařinu. Jedná se o kumštýře s nezaměnitelným tvůrčím rukopisem, se kterým z glazované hlíny pouští do světa jedinečné nahaté figury, především ženské. Ty mají sice do podoby Stvořitelovy Evy dosti daleko, ale jsou o to více populární a žádané. I když má svůj tvůrčí čas takříkajíc nabitý, rád vyjde dle harmonogramu bohatého doprovodného programů výstavy Akta Erotika návštěvníkům vstříc a ujme se s humorem jemu vlastním komentování prohlídky vystavených děl. My se jedné z takových s redakčním blokem v ruce zúčastnili. Mistr Pošva rád a zasvěceně povyprávěl o všem, co hosty galerie zajímalo. Nás my však především zajímala jeho práce a jeho curriculum vitae.

Jak šel jeho čas

Jiří Pošva se narodil v roce 1948 v Kraslicích. Své zkušenosti po studiu v Bechyni (1965 – 1969) rozvíjel v dílně u starého keramického mistra Karla Vacka ve vesničce Klec u Třeboně, což byla ta nejlepší škola keramiky v praxi. Během následujících let pracoval v několika dalších keramických dílnách. Zjara roku 1974 se usadil v Praze. Pak se více než šestnáct let činil v keramickém ateliéru Československého fondu výtvarných umění na Kampě. Tady poznal celou řadu znamenitých výtvarníků a spolupracoval s mnoha umělci na různých realizacích do architektury.

Od roku 1989 je Pošva nezávislým keramikem. Za sebou má mj. studijní cestu do Bretaně v roce 1990, a o tři roky později stáž v USA, v Nevadě, v ateliéru Denise Parkse, významného amerického kumštýře. Jeho dílo zdobí řadu soukromých i státních sbírek, mezi jeho majsterštyky patří alegorie na Braunovy sochy Cností a Neřestí v Kuksu, čekající na umístění ve stálé expozici nebo poslední z prací velkoplošných keramických reliéfů na biblická téma, která se v současné době instalují ve zrekonstruovaném kostelíku v Krkonoších.

Jedinečné nahaté figury

Jiří Pošva s nimi začal po té, co se seznámil s dílem ikony Latinské Ameriky, kolumbijského malíře Ferdinanda Botery, který zásadně maloval jen baculky, slušně řečeno. Botera se na rozdíl od mnohých mužů netajil tím, že má rád ženy, které „mají objem“. Inspirace to byla veliká. Nápad jedinečný.

„Když to jde v malbě, proč by to nešlo v keramice?“ nezaváhal Jiří Pošva ani minutu a přišel právě před třiceti lety u nás s něčím naprosto novým, neotřelým, úsměvným, leckdy i šokujícím a právě proto -  vyhledávaným.

S proporcemi svých plastik neměl žádné potíže, neboť pochází Jižních Čech, které oplývají fortelnými ženami plných tvarů, krev a mléko, jak se říkává. Ostatně, dobrá kořalka má být silná a hezká holka baculatá, jak praví jedno z českých pořekadel a mudrosloví.

A tak již tři desítky let zas a znovu klonuje Pošva „dámy při těle“ v nejrůznějších polohách a pozicích, s typickým smyslem pro humor, kterým oplývá. Čas od času udělá i Pána tvorstva nebo milostné sousoší, ale nejvíce modeluje ženské obézní plastiky. Pro inspiraci si chodí, kam jinam, než mezi lidi kolem sebe a tak nám s vtipem jeho vlastním nastavuje zrcadlo. Že ano, korpulentní slečno, vy na korzu v nevkusných elasťákách a malém tričku…

Sochy na ploše

Zlatým hřebem Pošvovy tvorby jsou však reliéfy, což je specifická sochařská úloha, která se svým charakterem blíží malbě nebo kresbě. I zde má řadu erotických děl, z nich jsme ale bohužel na výstavě Akta Erotika nic neviděli. Ovšem, zájemce o tento specifický druh tvorby si v Galerii Art Mozaika může dohodnout návštěvu v Pošvově ateliéru v ulici U Lužického semináře v čísle osmnáct, kde zemřel básník Vladimír Holan, jehož pamětní deska zde umístěná na tuto pamětihodnost upozorňuje kolemjdoucí.

Větší část svých reliéfů Jiří Pošva věnuje, jak jsme se již shora článku zmínili, biblickým námětům. V herlickém kostelíku u Vrchlabí nás tedy čeká série reliéfů Legendy o Mojžíšovi, Jonášovi, chybět nebude Babylon ani Noe a Potopa světa. Centrální reliéf o velikosti 120 cm představí ztvárnění Adama a Evy. Pošva je však doplnil třetí postavou jménem Lilith, která, jak známo znalcům Bible, přišla na svět daleko před „ženou ze žebra vyrobenou“, jak praví prastará legenda. Pošva se blýskl něčím vskutku originálním, neboť, řečeno dnešním slovníkem, jako prototyp se Lilith Svořiteli příliš nepovedla, a tak se časem změnila v hada, který zapříčinil vyhnání lidí z ráje.

Závěrem

Zbývá dodat, že Jiří Pošva je od roku 1974 „hostujícím“  Malostraňákem, neboť právě tady až dodnes zakotvil ve zmíněném ateliéru U Lužického semináře 18. Tady tvoří své baculky v nejrůznějších velikostech i tonážích. Odtud obesílá své domácí i zahraniční výstavy, jejichž počet dávno překonal půl stovky prezentací. Pravidelně vystavuje od roku 1967, mj. v USA, Francii, Anglii, Švýcarsku či na Ukrajině nebo v Maďarsku. A nyní až do září v Galerii Art Mozaika, Politických vězňů 8, na výstavě Akta Erotika III.