Egyptologie má v České republice dlouhou tradici a je uznávána na světové úrovni. Je to díky Českému egyptologickému Ústavu, který byl v ČSSR založen roku 1958. Od té doby má na svém kontě řadu významných objevů i vlastní odborné publikace od předních českých egyptologů. Ústav je součástí Filosofické fakulty UK, a patří k němu i pracoviště přímo v Egyptě – v Káhiře.
Patronem knihy byla při křtu publikace předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Foto Miroslav Hynšt
Řadu legendárních jmen české archeologie otevírá Jaroslav Černý, následován Zbyňkem Žábou, Františkem Váhalem i Miroslavem Vernerem. Jeho letitý kolega Miroslav Bárta vede české výzkumy v Egyptě a v Sudánu, těžištěm jeho archeologické činnosti spočívá ve výzkumu lokality stavitelů pyramid v Abúsíru nedaleko Cairo.
Egyptologická senzace
Jen pár slov na úvod. Mezi dvacet nejvýznamnějších archeologických objevů dvacátého století tedy bezesporu patří objev hrobky faraóna Tutanchámona v tzv. Údolí králů na západním břehu dnešního města Luxoru, vzniklého svého času na místě hlavního města egyptské Nové říše Vesetu v Egyptě. V blízkém okolí hrobu Tutanchámona jsou ještě hrobky čtyř Ramsessů (Ramsesse X.,Ramsesse I., Ramsesse III. a Ramsesse VI.), dále pak hrobka Ameonmesse i domnělá hrobka královny Teje a Merneptaha I.
Snímek, který obletěl celý svět – Carter při dokumentaci a vyzvedávání Tutenchamonovy mumie

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV